#2 Nečekané překvapení

11 5 1
                                    


Mezitím co poslouchám Linkin Park, uvidím z okna modré dlouhé vlasy které mi jsou povědomé. Ale ne! Srdce se mi rozbuší jako kdybych běžela maraton.

Holka do které jsem zamilovaná tak moc, že bych za ní položila život a byla bych schopná zabíjet jen kvůli ní.
Už jde. Všude je plno. Ale ne, kouká se na mě. Bože ten krásný úsměv. Jsem nervózní. POMOC! Katelyn nepanikař!!

"Ahoj Kate mohla bych?" s úsměvem se ptá na místo vedle mě.
"Uhm jasně.." beru si kabelku k sobě.

"Fakt díky. Autobusy v létě to je hrůza, co?"

"To jo.." Bože Katelyn dívka tvých snů  s tebou mluví tak se začni líp vyjadřovat! Nebo jí chceš dát na jevo, že tě nezajímá?! Ne nechci.

"Ehm ehm jak se máš?" Jako fakt Kate?! Na nic lepšího ses jí zeptat nemohla?!

"Mám se hrozně fajn děkuju za optání. A co ty? Ty moc nemluvíš, že? Kdybys jen věděla jaká je to škoda.. Máš moc krásný hlas." Aaaaa!! Podle ní mám krásný hlas! BOŽE MŮJ!! Hej, klid, klid klid, nešil tolik okey?!

"Jo mám se dobře, a uhm nemyslím si mám normální hlas. Ty máš zase krásné oči." A mám pravdu. Její velké modro-šedé oči jsou to nejkrásnější co jsem kdy viděla.

Zasměje se. Já ten úsměv miluju.

"Ale Kate nech toho se červenám.." Jen se červenej, jsi totiž šíleně roztomilá.

"Hahaha, Kate já z tebe nemůžu. Kam máš namířeno?"
"Jedu k doktorovi. A co ty Zoe?" Dokázala jsem jí říct jménem, bože, bože, bože! Pokrok!
"Já jedu k mamce do práce, zapomněla si doma oběd tak jí ho vezu. No a pak se budu prostě nudit." "Aha tak to pak jo."

Asi po minutě se na ní podívám, a ona zase na mě.
"Ty Kate? Hele, já.. Je to divný, ale nechtěla by ses pak nudit se mnou?"
DĚLÁŠ SI SRANDU?!! ANO!! Takovou radost jsem neměla dlouho. "Po doktorovi nic  nemám, takže ráda.
Ale nemám jak se ti ozvat.. Totiž.."

"Tady je mé číslo. Já už vystupuju víš? Ozvi se zatím ahoj." a rychlím krokem zmizela mezi lidmi. Ahoj, Zoe..
Číslo jsem si uložila. Dala jsem jí přezdívku ZOE-KVĚTINKA. No a co jako? Je to roztomilá přezdívka jako ona!

Vystupuju před nemocnicí. Vstoupím do hlavních dveří, pozdravím pár stařenek které znám už od mala a rychlím krokem jdu do čekárny. Ani se nesednu a už jdu dovnitř.

мůj ѕen - ona Kde žijí příběhy. Začni objevovat