#4 Znamení či ne ?

9 4 0
                                    

Už uběhlo pár hodin, je 21:36 a zábava je v plném proudu. Derek tančí s mojí sestřenicí Amy, Alex pije, klasika. Kde je Zoe? Támhle.. Mám jít za ní? Měla bych. Přece jen jsem jí pozvala tak bych se o ní měla "starat" ne?

Prodírám se mezi "tanečníkama" rovnou k ní. Víte co? Je zajímavé jak ze mě ta nervozita upadla. V tom parku jsem se cítila jako v sedmém nebi. Ty její pohledy, ty oči, ty vlasy, ten smích. Je to tak užasné. ONA je úžasná. MILUJU JÍ.

Nejdřív jdu ale ke stolu. Beru dva kelímky a nalévám pití. Jdu k ní. Co jí řeknu? Už jen pár kroků. "Hej Zoe!"  Otočila se s pohledem jakoby čekala, že něco provedla. Očividně jsem jí vyděsila.
"Promiň, nechtěla jsem tě vystrašit."

"V pořádku Kate."
"Proč.. Tu jsi tak sama?" Musela jsem se zeptat protože holka jako ona se
spíše baví s ostatníma a je středem pozornosti.

"Já nevím, je mi nějak divně..." vykulila jsem oči.
"Jak jako divně? Nechceš prášek? Nechceš si jít lehnout?"
"Ne, jen chci domů. Přehnala jsem to s alkoholem.. Moc často nepiju tak jsem si dala jen kvůli tobě když máš ty narozky dneska." Nevěděla jsem jestli mám mít radost nebo
si to vyčítat, že kvůli mě pila.

"Jestli chceš, odvezeme tě s Derekem domů.. I když je to škoda, moc dobře se mi s tebou povídalo, teda.. Když ti nebylo špatně.."
"Já s tebou taky. Jsi fajn a děkuju, že jsem se od tebe mohla dozvědět tolik věcí." Zajímá se o mě? Nebo mi tím něco naznačuje?
"Taky jsi hrozně fajn a já děkuju tobě. Jdu najít Dereka tak počkej prosím."

Kývla a opřela se o opěradlo.
Kde je sakra Derek? Ještě před chvilkou se motal okolo Amy.
"ALEXI!! NEVÍŠ KDE JE DEREK?!" Křičím na něj, teda snažím se na něj křičet přes tu hlasitou hudbu. "DEREK JE S AMY VENKU PŘED GARÁŽÍ!!"
Zvedám palce.
"DÍK ZA POMOC..!!"

Znova se prodírám daven tanečníků, sem tam pozdravím své přátelé. No konečně jsem venku.
"Ehhm ehm.." Vyrušila jsem je z líbání a lezení po sobě.
"Copak to tu vidím vy hrdličky?" Usmívám se šibalsky. Derek a Amy se dlouho chtějí, nechápu proč spolu nejsou už dávno.
"KATE!! Ehm.. No my.." Zacpu Amy pusu a otočím se na Dereka. "Dereku prosím tě, Zoe není dobře, a ty nepiješ, mohl by jsi nás odvést k ní domů?"

"Ta holka taky nic nevydrží co?" Ušklíbne se a já ho dloubnu do žeber. "Nepije." zasyčím na něj.
"No dobře hlavně klid Kate.." Tak já jdu nastartovat auto okay?"
"Oke díky Dereku, jo a.. Proč už spolu sakra nechodíte? Jste krásní a chete se už celkem dlouho. Přísahám jestli se teď hned nedáte dohromady tak vás donutím a bude ze mě stalker."
Mrknu na oba a jdu pro Zoe. Když jí najdu pomůžu jí vstát ze židle. Motá se trochu
ale to nevadí. Ještě řeknu Alexovi co se děje a tak a můžeme vyrazit.

Sednu si vedle Zoe. "Zoe kde přesně bydlíš?"
"V Brooklinské ulici naproti Muzeu, ukážů vám to."
"Dobře hlavně se moc nehýbej nebo prostě buď v klidu ano? Dereku můžeš vyrazit.
"Jasný kotě."

Zatím co jsme jeli a poslouchali rádio, tak nám tam skočila celkem romatická hudba při které mě Zoe objala a usnula. Začala jsem se červenat a nemohla jsem si nevšimnout Derekova šibalského úsměvu v zpětném zrdcátku.

"Koukej na silnici." Zubí se. "Sluší vám to." Zase se červenám. "Kate..." Otočím se na ní. "Kate..?" "Ano Zoe?"
"Za chvilku budeme doma, že? Ale já nemám klíče od domu. A bratr jel stanovat. A já se nemám jak dostat domů."

Podívám se na Zoe, na Dereka, na Zoe, na Dereka a zpět na Zoe.
"Počkej.. Proč jsi mi to neřekla?"
"Já nevím nechtěla jsem abys to věděla. Mohla bych jet s tetě ale nevím jestli by byla doma."
"Dereku odvez nás k nám. Budeme u nás."
Koukne na nás. "Kate vždyť máš dnes tu oslavu přeci?" "Já vím, ale nenechám Zoe v takovým stavu samotnou jasný? Tak nás odvez k nám a já se o ní psotarám."
"Oke jak chceš." Pronesl trochu jedovatě protože
ví, že si dal s tou oslavou práci. "Dereku.. Já se ti moc omlouvám a.." "Kate já tě chápu, jsi zamilovaná." "Zamilovaná a do koho Kate?" Ježiš já myslela, že Zoe usnula když nemluvila.

"Tu neznáš. Bydlí daleko."
"Aha tak fajn .. "
---------------------------------------------------------
Cesta ubýhala pomalu, nebo se mi to jen zdálo?
Konečně jsme u nás před domem. Derek mi pomůže se Zoe a já odemykám dveře.
"Díky Dereku, už to zvládnu."
"Jasný Katelyn, kdyby se něco dělo nebo klidně i nic tak se ozvi."
"Ozvu neboj, měj see." Zamává, sedá do auta a odjíždí. Je pryč.

Když jsem Zoe položila na gauč tak začala něco brblat. Nerozuměla jsem jí ani slovo tak jsem šla připravit pokoj pro hosty aby se mohla vyspat.

Mám hotovo, tak jdu dolů pro Zoe,
zvedám jí, a už je vzhůru tak chodí sama.
"Kate já se ti omlouvám.."
"Za co?" Vykulím oči.
"No, že jsi kvůli mě odešla z oslavy.." Protočím očima. "Klid Zoe, pojď lehni si, chceš něco?" Uvelebí se v posteli. "Vodu a něco na hlavu prosím."
"Tak moment."
V koupelně prohledávám lékarníčku. Aha, tady jsou. Vytlačím jeden prášek proti bolesti z plata, napustím vodu z kohoutku do skleničky a jdu za ní.

"Zoe tady to máš. "Sedne si, spolkne prášek, vypije vodu a usíná. Je krásná, je tak nevinná, tak roztomilá. Úplně mě hypnotizuje. "Dobrou noc.." zašeptám jí do ouška a jdu do svého pokoje. Převlíknu se, lehám si a snažím se usnout. Nejde mi to....
Musím myslet na ní. Mám chuť celou noc sedět u ní a koukat se jak spinká. Ale kdyby se náhodou vzbudila myslela by si, že jsem blázen.
Po hodince přemýšlení o ní co dělá jsem usnula.

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Apr 19, 2017 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

мůj ѕen - ona Kde žijí příběhy. Začni objevovat