Víkend

231 13 0
                                        

Konečně víkend, v pondělí do Prahy. Měla bych se začít chystat. Sešla jsem schody a má snídaně se neobešla bez notebooku. Do vyhledávače jsem zadala -> Gejmr bydliště. Prohledala jsem 5 stránek, ale nikde nic zajímavého. Pak jsem se podívala na Facebook a taky nic? To snad není možné. Ví to někdo? Počkat co to tu celou dobu hledám nikdo asi neví kde přesně bydlí, ale to neznamená že někdo neví kam často chodí. Poslední stránka kterou jsem našla, instagram. Jo! Už to mám! Má tam hodně fotek z Petřína to je ono... Chodí tam asi často. Shodou okolností se na Petřín jedeme podívat, třeba se poštěstí. Podívala jsem se na další fotky a jedna je i z paladia tam jdeme taky. Jestli se mi to podaří budu nejšťastnější člověk na světě. Všichni doma ještě spali tak jsem vyběhla znovu po schodech a zavřela se do pokoje. Začala jsem psát seznam věcí které musím připravit. Vytáhla jsem že skříně můj cestovní červený kufr a začala tam skládat trička.. Bušilo mi srdce jako o závod. Už jsem chtěla co nejdříve vyjet. (a few moments later)
,,Konečně sbaleno" teď už jenom nakoupit pár věcí že seznamu. Oblékla jsem si bundu vzala peněženku a vyrazila do obchodu.
Vzala jsem si vozík a začala projíždět oddělení se sladkostmi. ,,Jé čau Emo, co ty tady?",, To bych se měla spíš ptát já tebe.. Dokupuji věci do Prahy" odvětila. ,,Tak to jsme na tom stejně" usmála jsem se a položila do vozíku asi 10 mých oblíbených tyčinek. Když jsem se konečně dostala u pokladny na řadu, zjistila jsem že nemám dost peněz..co mám dělat,,omlouvám se nevěděla jsem to, něco půjdu vrátit"
,, Nic nevracej já to zaplatím" z konce řady vykřikla Ema.  Poděkovala jsem jí úsměvem. Přiběhla se stovkou v ruce ,,na" zaplatila jsem a rychlým krokem šla domů. Když jsem domů došla všichni už byli vzhůru. Vyskládala jsem nákup a svoje sladkosti donesla do pokoje.

Gejmr a já Kde žijí příběhy. Začni objevovat