sunset boy.

21.

Čtyři páry očí.

Čtyři páry očí čekaly, co řeknu. Ředitel, zástupkyně, školní psycholožka a Mel.

A já mlčel. Nevěděl jsem, co říct. Jenom jsem mlčel.

„Matthew, pokud je pravda, co jsem se dozvěděla, musíme to začít řešit." povzdychne si ředitel.

„Možná bychom mohli zavolat Jacka. On byl u toho když se to stalo." navrhne Mel.

„Jakého Jacka máte na mysli?" zeptá se ředitel se zájmem.

„No...nevím jeho příjmení, ale je nový. Včera byl poprvé ve škole, myslím."

„Ach ano. Brown." kývne na zástupkyni a ona zmizí do své kanceláře.

Je ticho. Na stěně tikají hodiny. Irituje mě ten zvuk. Hraju si s prsty.

Leknutím nadskočím, když někdo zaklepe na dveře.

„Dále."

„Dobrý den pane řediteli. Přál jste si mě vidět."

„Ano, Jacku. Myslím, že víš, proč jsem tě nechal zavolat." řekne ředitel a měří si ho pohledem.

„Tuším."

„Tak přejdeme rovnou k věci. Co se stalo včera na chodbě?"

„No..." Jack se poškrábe za krkem a spustí.