The Other Side Of Moon |TW-FF| CZ ~slow update~

What?!!

Cayson mě držel pevně, abych se mu nevysmekla a zase se po Leovi nevrhla. Začala jsem sebou vrtět, přestala jsem, až na mě začala ječet učitelka "Slečno Blacková!! Jak si to představujete?!!! Ted z toho budu mít problém, že jste mu dala jednu do huby! Nemohla jste si to nechat až na hřiště?!! Každopádně tohle nebyla vaše vinna, takže máte tentokrát štěstí! Ale vy, pane Rodene, vy se mnou půjdete do ředitelny, schválně, jak se to bude líbit vaší matce?! Myslím, že té vojenské škole se už nevyhnete." konstatovala a dál pokračovala ve výkladu.

 Cayson mě pustil a oba jsme si šli sednout, mezi námi panovalo ticho "Nathali... děkuju." usmál se na mě a já nahodila nechápavý výraz "Za co? Jen sem dala jednu do huby největšímu kreténovi ve městě." konstatovala jsem a zamračila se. Cayson se ušklíbl "Za to, že si se mě zastala, sice měl poznámku i k tobě, ale první věc co tě namíchlo bylo to, jak se choval ke mně." jen sem pohodila vlasy jako barbínka a flirtovně se na něj podívala "Nemáte za co pane Wildere." mrkla se a začala se smát, Cayson taky. V tom zazvonilo a já se zvedla a šla vzít věci na další hodinu, těsně před tím, než sem, ale stihla nabrat směr ke skřínce mě zastavil Cayson "Nathali? Uvidím tě na tréninku?" jen sem se zatvářila, jako, že přemýšlím "Možná." mrkla jsem a šla ke skřínce. 

*Na tréninku* 

Byla jsem už převlečená a čekala na to, než mi Coach řekne, co mám dělat "Blacková! Ke mně!" sice se občas k hráčům chová jako ke psům, ale za chvilku si zvyknete. Přiklusala jsem k němu "Ano Coachi?" slušně sem se zeptala "Budeš střílet." jen jsem přikývla a šla se rozcvičit. Ostatní už se šli seřadit, aby chytli to nejlepší místo na střílení. Já byla někde v půlce, když jsem v bráně uviděla McCalla, jen jsem se trošku pozastavila, ale nic sem si z toho nedělala. Slyšela jsem pískání, které mě úplně ochromilo, zase mi třeštila hlava, za kterou jsem se instinktivně chytla. Když jsem se vzpamatovala, tak jsem viděla Scotta, který ležel v bráně. Pak se zvedl a nachystal se, aby tu střelu chytil, kluk přede mnou se rozběhl a střelil, střelu Scott chytil, Stiles pak začal oslavovat, takhle to šlo ještě pár pokusů, že se dostala řada na mě. Jen sem se na Scotta podívala a rozběhla se, chtěla jsem aby to nečekal, takže sem změnila směr a míč vší silou vymrštila směrem do brány. Scott se snažil ho chytit, ale míček těsně minul a ten skončil v bráně. Všichni mi tleskali, když v tom Coach začal křičet "Blacková, McCall!! Ke mně!" oba sme se nechápavě podívali a běželi  a ním. Coach nám pak věnoval káravý pohled "Vyměnte se, Blacková do brány, McCall do útoku." Přikývli jsme a rychle si na lavičce prohodily vybavení. Když jsem byla v bráně, tak první kdo byl na řadě byl Cayson, ušklíbla jsem se. Cayson se rozběhl a střílel, všechno, jako by se najednou zpomalilo a já měla kolik času sem jen potřebovala na chycení toho míčku. Míček samozřejmě skončil v sítce mé hole, všichni pískali, když se mi míček povedlo chytnou už po šesté. Ted se, ale dopředu prostrkal Whittemore, v jeho výrazu bylo poznat, že byl hodně naštvanej, když předtím i Scott dokázal chytit jeho střelu. Rozběhl se a taky zkoušel stejnou taktiku jako já,zase se mi, ale zdálo, jako kdyby se všechno kolem mě zpomalilo a já jeho míček opět chytila. Bylo poznat, že byl hodně naštvaný. Trénink už končil a já se šla převléct a vykoupat do holčičích šaten, které jsem, jako jediná holka, která hraje lacrosse, měla celé pro sebe. 

Když jsem byla vyslečená z dresu, tak jsem zaslechla jako by někdo byl za mnou. Ohlédla jsem se a spatřila mužskou postavu. Přišel ke mně blíž a já si mohla všimnout jeho modře svítících očí a tesáků. Srdce k začalo bít jako o závod "Co chceš?" zavrčela jsem nepříjemným hlasem "Pomoct ti." řekl klidným a milým hlasem "Nestojím o tvou pomoc." zamračila jsem se. On se jen ušklíbl, najednou přede mnou stál kluk, nebo spíš muž okolo 20. Skoro až vyděšeně sem se na něj podívala "Co si zač?" zeptala jsem se a otočila se, abych si mohla obléct tričko "Vlkodlak jako ty." otočila jsem se rychlostí blesku a podívala se na něj snad vyjvyděšenějším výrazem v historii lidstva "Já a vlkodlak? Na čem jedeš?" ušklíbla sem se "Hele Nathali, copak sis ničeho na tréninku nevšimla? Nezdálo se ti, jako by všechno byla hračka? Jako by ti nic nebránilo ten míč chytit?" jen jsem se nad tím zamyslela, možná má pravdu "No... Ale jak? Jak by se ze mě mohl stát vlkodlak?" zkřížila jsem ruce na prsou. Přišel ke mně blíž a vyhrnul mi rukáv "Tohle je podle tebe co? A to co si viděla? To v tom lese? To byla snad liška nebo co? To byl alpha, vůdce smečky. To on tě proměnil." konstatoval jako by to byla snad každodenní záležitost "A já sem jako co? A ty?" celkem mě to začínalo děsit "Ty si beta, si součást smečky. Já sem vyvrhel... Vlkodlak bez smečky. Omega." ted jsem o tom všem začala přemýšlet.. Všechno co řekl do sebe zapadalo "A co se mnou bude? To se budu každej úplněk proměnovat v krvežíznivou bestii?" podíval se na mě až soucitným pohledem "Nejen každý úplněk, kdykoliv bude alpha potřebovat smečku, tak vás zavolá. Zavolá svoji smečku, kdykoliv." jen jsem se zděsila "A co když nechci?" dala jsem ruce v bok s vítězným úšklebkem "Nezáleží na tom, jestli chceš, nebo ne. Můžeš se přeměnit kdykoliv, při zápase, jen tak ve třídě. Přeměníš se jako nic, stačí když se ti zvýší tep, nezastavíš to. Já tě to můžu naučit kontrolovat, stačí, když budeš chtít." můžu kdykoli někomu ublížit, s mými záchvaty můžu zranit nevinné lidi... Musím se to naučit ovládat "Dobře, ale pod jednou podmínkou. Až se to naučím, tak už se nikdy neuvidíme. Nikdy." jen se zasmál a proměnil se. Byl z něj vlkodlak "Platí, začneme už dneska. V lese, u mého domu." ted mi došlo, kdo to je "Derek Hale." zírala jsem na něj "Tvoje rodina uhořela, jak? Kdo to udělal? Oni taky byli vlkodlaci?" zasypala jsem ho hromadou otázek. Otočil se na mě "Otázky až po tréninku." kývla jsem hlavou, sebrala si tašku a cupitala za Derekem jako pejsek. Přišli jsme k autu, asi jeho předpokládám "Nastup si." podezřívavě sem se na něj podívala "A co moje motorka?" zkřížila jsem ruce na prsou a spražila ho pohledem "Po tréninku si pro ni doběhneš." se stále nehezkým pohledem jsem, ač nerada nastoupila do Derekova Camara.

*Po tréninku před domem Haleových*

"Už si vyčerpaná, další trénink bude zítra." řekl Derek a opřel se o strom "Ne, prosím, chci toho umět víc." žadonila jsem "Dobře, jedna poslední věc. Zkusíš bojovat s vlkodlakem." zírala jsem na něj.  To mám jako s Derekem bojovat? Ale proč ne? Aspoň si to zkusím, navíc mám ráda  výzvy "Dobře." Derek se proměnil a já jen pomalu zkoumala jeho strategii. Byl skrčený, ruce roztažené a pusu otevřenou, tak aby bylo vidět jeho špičáky. Najednou se po mně vrhnul, stihla jsem uskočit, ale Derek mi ošklivě  rostrhl paži. Chytla jsem se za ni a pak se na Dereka podívala, viděla jsem červeně a byla pěkně naštvaná. Najednou jsem prudce vystartovala proti Derekovi a strhla ho na stranu. Zakousla jsem se mu do předloktí a trhla do strany, po ústech se mi pak rozlila až nechutně železná chuť oné červené tekutiny. Derek se na mě zlostně podíval a rozběhl se proti mně, za mnou byl strom, o který sem se včas stihla odrazit a vyhla se tak, určitě velmi bolestivému, Derekovu kousnutí směřované na můj pravý bok.

Tak tady je další díl, doufám, že se vám líbí a omlouvám se, že nevyšel dřív, musela jsem některé části poupravit. Každopádně za týden by měla vyjít další kapitola, pokud se mi to podaří. Takže za týden,
Bye Lovies