Draivra

Únos

Byl krásný podvečer a já s Daironem jsme se vraceli z mise. Bavili jsme se jako vždycky ale měla sem takový divný pocit, že nás někdo sleduje. Nechala jsem to být a Daironovi nic neřekla. Když jsme došli do zahrady plne našich nejlepších kamarádů- draků pověděli jsme jim jak se nám na naší misi dařilo a šli jsme spát. Ulehli jsme do obrovských listů největšího stromu v zahradě a usli jsme.
Když jsem vstala nevěděla jsem kde sem byla jsem v nějaké zvláštní místnosti a nemohla jsem se vůbec hýbat nevěděla jsem co mám dělat. Byla jsem tu úplně sama. Zajímalo by mě co je asi s Daironem. Neviděla jsem ho nikde mohla sem být ráda, že tu ten hňup není, ale být sama v nějaké divné místnosti moc super není. Pořád jsem se snažila zvednout ale nešlo to. Najednou se otevřeli dveře. ,,Ale, ale Růženka se nám probudila." Řekl muž, který vyšel ze dveří. ,,Já nejsem žádná hloupá Růženka a teď mě pusťte a řekněte kde je Dairon nebo uvidíte" Vyhrkla jsem na něj a přísně se na něj podívala. ,, Ale tady má někdo velké sebevědomí podívej se na sebe ani se nepohneš a hned mi tu vyhrožuješ docela by mě i zajímalo co uvidím Růženko" pověděl ten chlapík a šibalsky se usmál. ,,Jen počkej až ten jed přestane fungovat to uvidíš." Řekla sem asi zase předčastně.
,,Ale on to tak nějak jed moc není. Je to něco mnohem horšího a můžeš to zastavit jen jednou věcí a to tím, že mi řekneš jak zabít draka." Řekl ten muž. ,, Jo a co to asi tak je, že je to horší než jed a kdo vlastně jste?,, Příliš namyšleně jsem se ho otázala. ,, Nebuď tak namyšlená děvče ale když to chceš vědět tak ti to povím. To co ti teď koluje v krvi je jedna z nejúčinější látek na světě. Postupně se ti rozšiřuje v krvi a zabíjí každou buňku v tobě brzy už budeš jen umírat a nic víc už nebudeš myslet na ty pitomé draky ale jen si sobecky zachráníš život." Řekl a začal se ďábelsky smát. ,, To si myslíte vy draky nikdy nezradím radši přijdu o život a tohle je moje konečné slovo. To jak zabít draky ze mě nikdy nedostanete." Zařvala jsem na něj. ,,Jak myslíš chudinko umřeš jen abys zachránila ty hloupé stvoření" Jakmile  dořekl tuto větu odešel ani jsem se ho nezeptala kde je Dairon snad ho také nechytil. Určitě ne a když jo taky radši objetuje svůj život pro draky nebo ne? Ani jsem si za tak krátkou dobu co jsem Dairona potkal nestihla vyskoušet jestli je drakům tak věrný jak by měl. Najednou se oteřely dveře a já vyděla opět toho muže měl v ruce pálku přišel ke mně a praštil mě s ní o hlavu a já viděla jen černočernou tmu.