Crazy Hunter

10.

Když zastavíme, máme za sebou zhruba hodinu a půl jízdy a já jsem opět unavená.
'' Kde to jsme?"
Zeptám se, když vystoupím před nějakým skladištěm.
'' Tady Castiel většinou přebývá. Počkej minutku.''
Dojde ke vchodu do skladu a otevře ho, vejde dovnitř a zase zavře.
Všimnu si, že zde jsou nepatrné znaky pro odehnání démonů. Na stěnách i na silnici.
Najednou ze skladiště vykoukne něčí hlava a podívá se na mě.. Naznačí mi,jako že mám jít za ní.
A tak jdu.
Je to žena.
Zavřu za sebou, když vejdu a rozhlížím se, teď jsou ty znaky snad všude a už jsou opravdu dobře viditelné.
Ta žena je zhruba stará, jako by byla moje máma, kdyby žila.
Zastaví se a pokyne mi, abych šla rovně , dál bez ní.
Když se na ni pozorněji podívám, zjistím, že je taky anděl. Zamračím se na ni.
''Čí je to schránka?" zeptám se a jí zmizí její milý úsměv z tváře a nahradí jej lítostivý pohled.
'' Má drahá, andělé do člověka smí vstoupit pouze s jeho souhlasem.''
Opovrženě si odfrknu a pokračuju v cestě, když najednou uslyším hlasy a hned za sloupem se zjeví Dean a další dva muži, jeden vysoký , starý asi jako já, delšími vlasy a smutným pohledem, ten druhý.. Pohled na něj mi vyrazí dech..
''Ty- ty , co tu děláš? Proč jsi mě a moji sestru zatraceně sledoval?! Co po nás chceš?!?" dojdu až těsně k němu s výhružně vztyčeným ukazováčkem u jeho tváře a on mě jen v klidu pozoruje.
'' Hej , hej, zlato, uklidni se, to je Castiel.''
Odtáhne mě od něj Dean . Zpražím ho pohledem, když najednou ucítím, jak mi někdo objímá pas, kouknu dolů a uvidím Ann.
Okamžitě mi vyhrknou slzy a hned si ji vezmu do náruče.
'' Ach mů bože, ty jsi v pořádku Princezno! Ani nevíš, jak moc jsem ráda.''
Taky pláče. Nic neříká a tak ji jen hladím po zádech a dívám se na Deana, pak kouknu na toho dlouhána a dojde mi, že je to Sam.
'' Co se stalo? '' zeptám se ho a on se mírně usměje. Je celý domlácený a má oteklé oko.
'' Šel jsem si lehnout, po nějaké chvíli jsem uslyšel dětský pláč '' ukázal na Ann'' a šel jsem se podívat, odkud to vychází, když v tom mě do nosu uhodil pach kouře, jako by něco hořelo. Našel jsem pokoj, kde plakala a vykopl jsem dveře.
Spala, tak jsem ji vzal a pokusil se vyběhnout z budovy, všechny vchody byly odřiznuté a všichni byli už venku.
Tak jsem zavolal Castiela, aby nás přenesl a on nás dostal sem. Měla by jsi mu poděkovat, zachránil jí život.''
Když to dopověděl, An se mě pustila a já ji postavila na zem, došla k němu a objala ho.
'' Ann..'' tohle jsem nečekala, když jsem se podívala na Castiela, pohledem jsem se mu omluvila, on kývl.
'' Děkuji, že jsi zachránil můj život..''
Všichni se na mě nechápavě podívali, až na Deana. Ten zíral na An, jakoby byla zjevení, věděl jak to myslím.