Sakra kolikátého je dneska a kolik je hodin?!
Cože 8:32 tak brzo vstávat nechci.
Ale budu muset když pozítří odlétám.
Nakonec jsem o 10 minut později vstala a šla jsem pro snídani.
Vzala jsem si jogurt a rohlík.Mami???
Bože kde je zase mamka.
No nic jdu se dívat na zelevizi.
No konečně Soudkyně Barbara můj nejoblíbenější pořad.Nejednou mi volal Lukáš.
No co potřebuješ.Noo víš já budu muset odletět později.
Dobře a proč???
Řekla jsem zmateným hlasem.No taťka je v nemocnici a jako jediný syn budu muset mamce pomáhat.
Aha no tak jo no.
Tak hlavně že vůbec dorazíte pane Lukáši.No to jo to dorazím.
Tak dík za pochopení a měj se dobře zlato.Jo není zač a měj se krásně miláčku.
No tak to budu muset zavolat Viki.
A mohla bych jí poprosit aby už u nás spala,a vzala si věci s sebou.Viki vem to.
No konečně so děláš že to tak pozdě vezmeš.
Sorry no spala jsem.
Aha no to je jedno chtěla jsem se tě zeptat jestli by jsi u mě nespala téch pár nocí.
No jo klidně věci zbalené mám tak jo.
Jen se namaluju.OK tak za 30 minut.
Jo dobře.
A vem si nějaké ty Kč zajdem ještě do čajovny.
Fajn tak pak tam něco proberem.
Tak ahoj.
O 10.minut později
No tak fajn kde máš kufr???Zeptala jsem se.
Jo tvoje mamka ho schovala do garáže.
Aha.
Tak pojď dáme si oběd udělala jsem nám naše oblíbené špagety.Mňam.
Máš namysli ty které jsme měly když jsem u tebe spala.Ano ty.
Tak už pojď.Jo už jdu jen bych se chtěla přivítat se Sofi.
Jo tak běž do mého pokoje.
Sofi spí na mojí posteli.Ok.
Pohled Viki
Splnil se mi můj sen.
Stěhuju se do Londýna s mou nejlepší kamarádkou.
Bude ze mě dokonce i veterinářka.
A i Ella tam kde se mnou.
Fakt nejhezčí NOVÝ ŽIVOT na světě.Tak pojď Viki.
Už to je na stole.Joo jen pohladím Sofinku.
Tak jo!!!
Zavolala Ella.Tak jo pojď do obýváku.
Půjdem se podívat na Soudkyni Barbaru.Tak jo.
Řekla jsem.Dodívaly jsme se a šly pro peníze.
Měly jsme snad jen Libry.
Po 5 minutách jsme odešly a šly jsme na autobus.
O 10.minut pozdějiTak už jsme tady.
Řekla Ella.Tak jaký si dáme čaj.
Nevím třeba ten s tím kokosem.
Jo můžeme.
Odpověděla jsem.Zazvonily jsme na zvoneček a přišla obsluha.
Byl to nějaký divný chlap.
Jeho oči se na mě upřeně diváky.
Elli?No?
Jo promiň.Daly by jsme si ten čaj s kokosem.
Jasně pusino.
Řekl a Ella se na mě podívala.
Nakonec odešel a my jsme byly zařazené co to mělo znamenat.
No Viki asi půjdeme hned po čaji domů nebo nakoupit si pár oblečení , jídla a pití na cestu do Londýna.
Jo to by jsme mohli.Najednou jsme slyšely křik.
A byl to šéf tady te čajovny.Hele Dane je jestli toho nenecháš tak že vyrazím jasný.
Jasný šéfe.
A přinesl nám čaj.
Po dopití a zaplacení našeho čaje jsme šly nakupovat.
Po 2 hodinách jsme šly domů.
Bylo už půl sedmé.
Tak jsme šly do pokoje a převlékly se do noční košile a šly spát.