Love or Bet?

-3-

Abigail
Probudila jsem se v nemocnici. A nebo to nemocnice nebyla? Bílá. Asi nějaká místnost? To musí znamenat, že v nemocnici jsem. A nebo už jsme taky umřela... Stejně by to nikomu nevadilo. Abigail. Dívka, která nikoho nezajímá. Bezcenná holka, která má úplně zkažený život

Otevřeli se dveře a tak se mi potvrdilo, takže nejsem mrtvá. Jaká škoda. ,,Tak jak se máte?'' zeptal se doktor. ,,Byla jste 3 týdny v komatu, po tom co vás takhle někdo zbil by jste se neměla ani divit. Pamatujete si vůbec něco? Kdo vám to udělal?" ptal se dál doktor. 

Moc dobře vím kdo mi to udělal, ale říkat to nebudu. Ptáte se proč? Tak zaprvé kdybych to kecla, tak by mě zbili znova a já bych si moc nepomohla. ,,Pamatuji si jen útržky" řekla jsem. ,,Myslím, že to byl někdo ze školy a neměl mě moc rád" konctatovala jsem.

,,No to je jedno. Každopádně si tu ještě aspoň ten týden poležíte, a pak vás pustíme domů" oznámil mi nakonec doktor bezcitně. ,,Jo a ještě něco" otočil se na mě ještě ve dveřích. ,,Někdo vás sem přeci jen donesl. Sice nevím kdo, ale když vás položil na lavičku, rychle pak odběhl. Jakoby nechtěl aby ho někdo viděl" zakončil svoji řeč doktor, kterou mě lehce vykolejil z mích stále se opakujících myšlenek. Zavřel za sebou dveře a já zase zůstala v pokoji sama. 

Vůbec nikdo mě nepřišel navštívit. Sice mi to bylo jasný, ale přeci jen mi to bylo trochu líto. A také jsem pořád musela přemýšlet nad mim tajemným zachráncem. Nedává mi ale smysl kdo by to mohl být, protože mě všichni nesnášej.

Jacob                                                                                                                                                                                Když jsem přišel domu něco mi říkalo v hlavě, že bych se tam měl vrátit a pomoct jí. Ale na druhou stranu jsem si říkal, že nesmím, protože kdyby mě tam někdo s ní viděl, byl bych v háji.

Udělal jsem si úkoly. To jste si asi nemysleli, že budu dělat úkoly do školy, co? Jo vim, jsem ten king školy, ale nechci být ten debil který nic neumí, je blbej a přede všemi machruje a myslí si jak je bůhvíco nejchytřejší člověk planety. Jo jsem king školy, kterej se učí a spí s každou děvkou. Ale není to pro zábavu. 

Před rokem a půl se mi rozvedli rodiče, moje přítelkyně je mrtvá a z táty se stal alkoholik. Nebo ne? Je pořád ten typ co spí s každou nebo si našel přítelkyni a založil rodinu? Třeba mám nevlastní sourozence a vůbec o tom nevím. Myšlenky se mi točili pořád dokola, nemohl jsme si je uspořádat, nechtěl jsem se takhle trápit. Přeci jsem kluk, kterému je všechno jedno.

 A jestli se ptáte jestli jsem Lucy miloval? Tak ano. Miloval sem jí, moc jsem jí miloval, byla pro mě vším. Když jsem zjistil že je mrtvá, že jí nějakej kretén zastřelil, jen kuli tomu že její táta byl mafián. Strašně mě to vzalo, zbořil svět před očima. Zhroutil jsem se, přestal jsem milovat, vyprchali ze mě veškeré city a ze mě se stal člověk, který si užívá a je mu všechno jedno, stal jsem se bezcitným kreténem. Ale já takový být nechtěl. Snažil jsem se nebýt tim člověkem, ale když jsem si na Lucy vzpomněl, byl jako smyslů zbavený.

 Nechtěl jsem být stejný jako můj otec......