Hned když jsem přišla měla jsem pocit, že tam nejsme sami...Najednou mezi námi něco proběhlo
A:Co to bylo?!
J:Asi ňáký zvíře
S:Jó buď v klidu. Jdeme dál
,,CINK"
A:Ááá.. Co to zas bylo
E:Ježiši klid! To byl můj mobil.
Vyndala jsem si mobil. A zapla ho.
Marry Postnová:Jak se vám tu líbí?
E:Jak ví že tu jsme?!
S:Kdo?
E:Marry, teď mi napsala
A:Co když nás sleduje
E:A jak je mrtvá
A:No právě
,,CINK"
Marry Postnová:Možná...Ale teď jsem tu celou dobu
E:A proč odtud neodejdeš?
Marry Postnová:Já můžu odejít kdy chci, ale ty se spíš zajímej o to jestli můžete odejít vy!
Justyn šel ke dveřím a snažil se je otevřít, ale marně. Nebylo to tím že by se zasekli, ale byly zamklé. Po pár minutách jsme to vzdali. S Áďou jsme začaly křičet. Bylo vidět že i kluci byli opravdu vystrašení. Po pár minutách jsme se uklidnili a rozhodli že musíme jít dál a získat co nejvíce informací... Kluci se chtěli rozdělit, ale mi jim řekli ať na to rovnou zapomenou. Všichni jsme šli za sebou jako předtím, dokud se něco nestalo.
A:Áááááááaáá
Pod Áďou se prolomila podlaha a ona do ní zapadla. Slyšeli jsme jenom její hlas.
A:Áááááááá... Pomozte mi!!!!
E:Áďo kde jsi
A:Nevim. Vypadá to tady jako v ňáký mučírně nebo tak nějak... To je teď jedno prostě mě vytáhněte.
Vzala jsem mobil a zapla svítilnu. Po pár minutách jsme jí vytáhli, ale nevytáhli jsme jenom Áďu. Držela v ruce ňáký deník.
E:Deník Marry Postnové?! No to snad ne?!
Strašně mě lákalo si ten deník přečíst, ale řekla jsem si že radši ne. Ostatním jsem řekla že si ho přečteme až odsud vypadneme...
S:Ale Emily. Třeba tam může být něco co by nám mohlo pomoct získat ňáké informace a třeba i jak se odsud dostat.
E:Máš pravdu...
Obsah
E:Dnes jsem si řekla že to udělám, konečně to udělám. ZABIJU JI
E:COŽE?! S:Čti dál!
Vím že patří do mé rodiny, ale ta závist mě nutí. ZABIJU AMILYE:Dost!! Dál už nečtu!!
Zavřela jsem deník a dala ho do vaku, ale pořád mě lákalo číst dál a dozvědět se více. Zase mi v hlavě putovalo spoustu otázek. Amily? kdo to je? Patří do mé rodiny? Opravdu někoho zabila?! Snažila jsem se na to nemyslet, ale nešlo to.
Šli jsme dál a nikdo nevydal ani hlásek dokud mi necink telefon.Marry Postnová:Jak jste našli můj deník?!
Byla jsem v šoku. Ostatní se mě ptali co napsala, ale já jsem jim řekla že to byl instagram. Bála jsem se jim říct pravdu.
Vstoupili jsme do dlouhé chodby. Vypadalo to jako ve vězení. Na každé straně byly postupně vedle sebe pokoje. Napadlo mě že v tom deníku bude číslo jejího pokoje. Očima jsem přejela strany deníky a našla to. Bylo to číslo 14. Byl to úplně poslední pokoj takže byl úplně na konci. Chtěli jsme do něj jít ale byl zamčený.Zkusili jsme jít do ostatních a ty byli otevřený,v každém pokoji bylo to samé: postel,stůl,židle a někde i kusy oblečení, také měli ve dveřích okénko, které ve 14.pokoji bylo zazděné. Přiložila jsem ucho ke dveřím 14. pokoje. Nevěděla jsem jestli se mi to zdá, ale něco jsem tam slyšela ......Dejte ☆☆☆☆☆☆jinak vám Marry taky napíše 😂😂
ČTEŠ
Asylum
HorrorEmily po 18 letech zjistila že má tetu, ale před týdnem umřela a všechen její majetek je odkázán Emily,která se se svými přáteli vydá do zchátralé psychiatrické léčebny po její mrtvé tetě.Kde můžou přijít o život a možná i přijdou 8.3.2017-#50 v kat...