l. den 2/2

109 12 0
                                        

Anko Takagawa~
,,Syo-kun!" Vypískla jsem a hned potom si zakryla ruku pusou. On se nad mojí reakcí zasmál a objal mě. ,,Jsem tak rád že tě konečně vidím!" Zamumlal mi do ramene. Vypískla jsem a odstrčila ho od sebe. ,,Nani?" Zeptal se zmateně.
,,Známe se sotva dva dny, ještě ke všemu se vidíme prvně a ty mě hned obejmeš? Jaká holka by se nelekla?!" Křikla jsem na něj. ,,Gomenn... Tak to musíme napravit!" Doširoka se usmál, chytil mě za ruku a táhl pryč. ,,Syo-kun! Kam mě to táhneš?" Smála jsem se když jsme se se Syoem proplítali mezi lidmi v rušných ulicích. ,,Na oběd! Chutná ti sushi?" Zazubil se. ,,Haaai~" přitakala jsem. To už jsme ale stáli u restaurace. Vešli jsme dovnitř a usadili se do jednoho ,boxu' pro 8 lidí. Jinde místo nebylo. Vybrala jsem si sushi s lososem (jak nečekané viď Anko? xD) a Syo si vybral sushi s tuňákem. Šel to objednat a já mezitím seděla a koukala se z okna. Naproti přes silnici stál muž s kapucí přes hlavu. Hnědé vlasy mu splývaly podél obličeje a černého šátku. To je ten muž z koupelny! Strašidelně se mu zablesklo v očích a jakmile kolem něj projelo auto, zmizel. Ikdyž byl dávno pryč, koukala jsem na místo kde před chvílí stál jako omámená. ,,Anko-chan! Hej, heeej Anko-chan!" Syo na mě mluvil, ale já ho nevnímala. ,,ANKO!!!!" Křikl a já sebou trhla. ,,No to je dost! Jsem si už myslel že jsi v nějakém tranzu nebo co!" Vyčítal mi. ,,Aa, ty už jsi tady?" Borec Anko! Nic lepšího jsi říct nemohla. ,,Už pět minut!" Začal se tlemit Syo a já po chvilce taky. ,,Baaaaaka, kam jsi tak zaraženě koukala?" Řekl když se přestal smát. ,,Do blba~" odbyla jsem ho. Začala jsem si ho prohlížet. Má zajímavou barvu vlasů; blonďák s růžovými konečky xD

Heh, nosí klobouk. A ty jeho oči... Owwwwwww, ten je tak kawaiiiiiiiiii!!! (aneb skutečná Ančina reakce na Syoův obrázek 😂 Ano ach to skloňování jmen xD) ,,Anko?" Zeptal se Syo. ,,Huh?" Koukla jsem mu do očí. ,,A...ale nic..." řekl neohrabaně a podrbal se na zátylku.
Když jsme dojedli, tak mě Syo vyprovodil domů. Vyprávěl mi jak se dali se skupinou vlastně dohromady. Vše byla zásluha Haruky. ,,Džana~" zamávala jsem Syoovi na rozloučenou a vešla do domu. Plácla jsem sebou na postel a vzala mobil.

Natsuki, Ittoki, Masato, Anko

~Anko se připojila do chatu~

Anko; Heya minna~

Natsuki; Ahoj Anko~

Masato; Ahoj~

Ittoki; Ahoj :)

Masato; Anko? Mohla by jsi sepsat seznam hostů?

Anko; Hai.

Masato; Pozveme další dvě skupiny, Heavens a Quartet night. Saotome, Ringo, ...

Anko; O.K.

Ittoki; A co budeme zpívat za písničky?

Anko; Má někdo nějaký nápad?

Masato; No... Sejdeme se a zazpíváme ti je, ty pak posoudíš jaké.

~Syo se připojil do chatu~

Syo; Já Anko vyzvednu :)

Anko; Ahoj Syo-kun! :)

Syo; Ahoj Anko ;)

Natsuki; Haraharahara, Syo-kun, co máš s Anko, hmmm???? ( ͡° ͜ʖ ͡° )

Syo; Satsuki! Vem si brýle!!!

Natsuki; Ne~ :P

Anko; Eeeee, co?

Syo; Pak ti to vysvětlím... Ještě se před tím stavím za Satsukim...

Anko; Kso, kdo je Satsuki?!

Syo; No...Natsuki.

Anko; Nechápu to... Máš mi co vysvětlovat.

V tu chvíli zazvonil zvonek. Zvedla jsem se z postele a šoupavým krokem šla ke dveřím. Gaaaah, proč jsou ty dveře tak daleko?!
Otevřela jsem dveře a v nich stál vysoký blonďák. A vypadal dost naštvaně.

,,Ummm, ty jsi Natsuki?" Zeptala jsem se. Zakroutil hlavou na znamení nesouhlasu. ,,Já jsem Satsuki." Ušklíbl se. Najednou mě přirazil ke zdi. Prudce jsem se nadechla a pak se na něj podívala. Pervezně se usmíval. Najednou jsem za ním spozorovala pohyb. Syo s jeho brýlemi. Když mu je chtěl ze zadu nasadit, Natsuki nebo jak se tedy jmenuje se otočil a rázem byl místo mě u zdi Syo. Vysoký se k němu sklonil a začal mu šeptat do ucha. ,,Ale ale Syo-kun... To bylo od tebe hnusný."
Syo vypadal vyděšeně a pohledem těkal kolem sebe jakoby něco hledal.

"Syo vypadal vyděšeně a pohledem těkal kolem sebe jakoby něco hledal

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Ohlédla jsem se kolem sebe a mé oči zavadily o brýle ležící na zemi. Vzala jsem je do ruky a pomalu šla k blonďákovi. Skočila jsem mu na záda a brýle mu nasadila. Syo se usmál a objal mě. Natsuki jen zaraženě koukal. ,,Už zase...?" Optal se po chvíli. ,,Hai, měl by sis dávat větší pozor Natsuki~!" Odpověděl mu na to Syo. ,,Kluci?" Ozvala jsem se. Oni se na mě podívali. ,,Musíme si promluvit." Řekla jsem vážně.

Yōki se vykopala z tuny polštářů, dek, peřin a plyšáků pro tablet a napsala další kapitolu🎆👌👏
Snad se vám kapitolka líbí✌ brzy vyjde další👅
Waše retardovaná, líná kawaii brambora, teda rajče🍅😂 Yōki ^^

UtaPri-MessengerKde žijí příběhy. Začni objevovat