Počkej si na zázrak

1.

Sedím na sedadle v ředitelně a přemýšlím co se bude dít. Nemám žádný průšvih. Jsem tam s rodiči a ti s ředitelem probírají můj odstup ze školy. Rodiče se konečně rozhodli přesunout mě z té nejvíc neuklízené, zubožené a nejvíc křesťanské školy v zemi, přesunout na normální střední. 

Je mi šestnáct a jmenuji se Rose. Můj život je plný pravidel, která za žádných okolností nesmím porušit. Do teď jsem chodila na křesťanskou školu u nás ve městě, ale když jsem rodičům řekla, že mám větší šanci se pořádně vzdělávat na normální škole, rozhodli se mě přesunout. Nejsem moc jako ostatní holky. Nikdy jsem neměla ráda pomluvy, které často holky roznáší. A když zrovna nemluví o někom jiném tak probírají kluky. Já nikdy kluka neměla. Ani jsem na to neměla čas. Musím se soustředit na školu a mí rodiče jsou ohledně kluků vážně přísní.
,,Tak a je to." řekl táta. Právě s ředitelem dokončili vše papírování a já už zítra nastupuju do jiné školy. ,,Můžeme jít. Nashledanou pane Steeve." rozloučila se máma s ředitelem. ,,Nashledanou a doufám, že se ti bude v nové škole dobře dařit Rose." odpověděl s milým úsměvem ředitel. Nic jsem neřekla jenom jsem se pousmála.

----

Doma jsme seděli s rodiči u večeře a máma s tátou si nadšeně povídali o mé nové škole. Mám mladšího bratra. Jmenuje se Ben a jemu 9. Sice si rodiče myslí jak moc se těším do nové školy na nové kamarády, ale nevědí, že jsem ani na své staré škole neměla kamarády. Vlastně jsem ani vůbec nezačala přemýšlet nad tím, co si vezmu na sebe. Nechci nijak zvlášť řešit, ale nechci hned první den udělat špatný dojem.

Když jsme do večeře li, šla jsem na horu se osprchovat a spát.

---

Ráno jsem se probudila a bylo mi divné, že mě nevzbudil budík. ,, Ale ne! Hned první den přece jsem nemohla zaspat!"

Ahoj!
Vítám Vás u mého nového příběhu.
Doufám, že se Vám bude líbit. Omlouvám se za chyby. Každý hlas nebo komentář potěší. 😊😉

Lucyxoxo