Úspěšně jsem dojela před obrovskou budovu. Vysedla jsem z autobusu a s taškou přes rameno jsem se vydala dovnitř :D Už tam na mě čekala kamarádka co tam se mnou také pracovala.
IRA BARBRA WHITE - Chodíme spolu do třídy a už nějakou dobu se obě snažíme dostat na Kázetko.
Začala mávat rukama a ukazovala mi co kam mám přemístit a kde co uklidit . Já jen poslušně přikyvovala a pomohla ji se vším o co mě požádala . Většina lidí co pracuje ve skladu je mrzutých nebo se s námi prostě nechtějí seznamovat a tak jediný s kým za celých deset hodin promluvím je Ira.
"FARRY PROSÍM ZA VEDOUCÍM FIRMY" (ozvalo se velkou tmavou místností)
V hlavě mi proplulo pár myšlenek jako ::CO PO MĚ ZASE CHCE??, CO JSEM UDĚLALA ŠPATNĚ ? A POD...:: odložila jsem úklidové nářadí a upatlaná od saponátu a zaprášená z toho jak svou hlavou vymetu každou poličku ve skladovacích prostorách vyšla jsem o patro výše a otevřela dveře s obrovským zlatým číslem 378.
"DOBRÝ DEN SLEČNO KELLY FARRY. POSADTE SE PROSÍM" (muž ukázal na židli před svým stolem za kterým sám hrdě odpočíval.)
Chvíli mluvil jen o tom jak zaostáváme a že potřebujeme zvýšit pracovní sílu a pak se začal nahlas jen tak z ničeho nic smát.
"Co se děje pane? "
"SMĚJU SE PROTOŽE CELOU DOBU CO S TEBOU MLUVÍM TVÁŘÍŠ SE JAKO KDYBY JSI ČEKALA ŽE TĚ KAŽDOU CHVÍLI VYRAZÍM XD"
"a to snad není důvod proč jste si mě zavolal??"
"ALE PŘESTAN VÍŠ ŽE BYCH TI TO NIKDY NEUDĚLAL . JSME PŘECI STAŘÍ ZNÁMÍ "(řekl a postavil se přede mě.) "TVŮJ TATÍNEK BOB FARRY... TEN BYL VELIKÝ MUŽ. CELÝ ŽIVOT JSEM K NĚMU VZHLÍŽEL "
"to mě těší ale byl by jste tak hodný a řekl mi co se stalo?"
"DNES JSEM SE KONEČNĚ ROZHODL VYSTŘÍDÁŠ MÉHO BÝVALÉHO ZAMĚSTNANCE HNED VEDLE V MOJÍ KANCELÁŘI"
"a co tam budu dělat? nejsem zaškolená a vlastně ani nevím k čemu taková kancelář slouží XD"
"ZÍTRA SE VŠECHNO UPŘESNÍ NEBOJ VŠE SE NAUČÍŠ A HLAVNI VĚC!!!! ZVÝŠÍ SE TI PLAT O 2o eur NA HODINU. POKUD TO OVŠEM BEREŠ..."
"Jen blázen by odmítl takovou nabídku... domluveno ..zítra po škole za vámi příjdu."
Po pro mě velice úspěšnou chvíli s šéfem jsem šla všechny novinky nahlásit Iře. Ta to bohužel nevzala s takovou radostí jako já. Z ničeho nic se otočila úsměv ji spadl a odešla ode mne pryč. Ne jednou jsem se snažila zjistit co se děje .. prostě mě úplně ignorovala.
deset hodin uteklo jako voda.
Posbírala jsem všechny smetáčky, lopatky a další věci potřebné k úklidu a pečlivě je zamkla do úklidové komory. Pak už jsem se jen omluvila Iře za pokažený den a odešla domů.
Stála jsem na tramvajové zastávce a čekala na tu moji když tu jsem zaslechla plačící dítě. Rozhodla jsem se to ignorovat ale moc dlouho jsem to nevydržela. Bylo mi už divné že dítě pořád pláče a tak jsem se po tramvajové zastávce začala trochu rozhlížet.
Slunce krásně svítilo ale ani tak jsem dítě nemohla najít. Všichni kolem mě byli naprosto klidní jako kdyby dítě neslyšeli . To mi ale přijde jako naprostá hloupost. Pláč dítěte byl čím dál silnější a tak jsem to nevydržela a šla zastávku prohledat. :D
(TI LIDI NA TÉ ZASTÁVCE SI MUSÍ MYSLET DOST ZAJÍMAVÉ VĚCI XD TAKOVÉ TO KLIDNÉ STÁNÍ NA ZASTÁVCE A NAJEDNOU CIZÍ ŽENA CO VÁM VŠECHNO PROHLEDÁVÁ , KOUKÁ POD LAVIČKY DIV ŽE NELEHNE NA KOLEJE XD na co by jste mysleli vy???)
ČTEŠ
FINN
RomanceKELLY ZAČÍNÁ BUDOVAT SVŮJ VLASTNÍ DOMOV V RIU DE JANEIRU ZE ZAČÁTKU TO NEMÁ VŮBEC LEHKÉ PROTOŽE MUSÍ STÍHAT DVĚ ŠKOLY A TŘI ZAMĚSTNÁNÍ NAJEDNOU... ČASE...
