BoyfriEND?

láska nebo Láska?

Dneska je 4. listopadu.Přesně 10 měsíců,co jsem začala chodit s Kubou.Jo,přesně na naše výročí. "Ahoj lásko, jak se máš?" Prohlásím s nadšením v hlase. Dlouho jsme se neviděli a já se na něj fakt těšila. "Ahoj, jo jde to, hele, poslední dobou nám ten vztah nějak neklape." Prohlásí s výsměškem ve tváři. "Proč by?" Zním asi moc překvapeně, protože se na mě podívá pohledem, který naznačuje, jako kdyby to, co se chystá říct, byla naprosto normální věc. "Chodím s jinou." Do očí se mi derou slzy. Mám sto chutí mu plivnout do obličeje, mám sto chutí ho praštit! Jak mi toto může udělat? Po tom všem? A jen tak přijde a řekne, že je konec? To nemyslí vážně! Vždycky jsem si myslela, že my dva spolu zůstaneme .Navždy.Právě mi zbořil celý můj život třemi slovy."Hele?" Řekne a chytne mě za ruku a já se na něj s nadějí v očích podívám,že si třeba jen dělá srandu."Jsme spolu už měsíc," vysměje se mi do očí. Zamrkám a zaženu slzy. Otočím se a beze slova odcházím. Toto je pod moji úroveň. "Ale můžeme být kamarádi!" Zavolá a já nevěřím vlastním uším. Pomalu se otáčím a zhluboka se nadechnu. To, co se chystám říct bude bolet. Bude to hodně bolet. Ale nechci se ukázat jako ta slabá. Nechci mu udělat takovou radost, aby viděl, jak trpím tím co mi řekl. Já jsem ta silná! "Mám nové moto." Nasadím falešný úsměv. Přesně tak, abych působila sebevědomě. Máma mi vždycky říkala, že když už nejsem silná, nemám jim dát možnost to zjistit. "Fakt? A jaké?" "Není ještě moc staré, teprve tak dvě minuty, ale myslím, že je nejlepší čas ho použít. Jsem silná a sebevědomá žena a neklesnu pod svoji úroveň. Odmítám se bavit s lidmi, kteří jsou pod mojí úrovní a mrzí mě, že toto moto mě nenapadlo už před skoro rokem. Ušetřila bych hodně času a trápení s blbcem, jako jsi ty." Tak toto nečekal. Ať už teď řekne cokoliv, oči ho prozradily. Asi se chtěl vyžít v tom, jak se budu trápit a budu ho prosit. Čekám co řekne, ale očividně nemůže najít slova. A proč bych vlastně měla poslouchat někoho jako je on? Otočím se a se vztyčenou hlavou odejdu. Cítím jak to bolí. Cítím jak se mě zmocňuje ten pocit bezmoci. Musím být silná. Alespoň než zahnu za roh. Neotočit se. Zvládla jsem to. Tak a teď jsem sama. Bez přítele. Bez života. Zničená.