Stalo se to před dvěma týdny. Už nejsem tak zničená a začínám být vzteklá. Jak jsem mohla s někým takovým chodit?! Vždyť je naprosto ubohý! Jen mi lhal a podváděl mě! Proč jsem to neviděla?! Vždyť to na mě křičí! Jak jsem ho mohla milovat? Projíždím facebook. Mám žádost o přátelství. Od nějakého Radka. "Ahoj, my se známe?" začnu konverzaci před tím, než mu přijmu žádost. "Nejspíš ne, vadí ti to?" odepíše a ve mě se hromadí vztek. Nevím proč. "No, možná, jdu spát, dobrou." Rychle odepíšu. "Dobrou a promiň." přijde mi obratem odpověď. Omlouvá se? To už dlouho nikdo neudělal. No co. Přitáhnu si peřinu blíž k tělu, zahodím mobil a jdu spát. Jdu spát? Nemůžu spát. Před očima mám jeho"promiň". Za co se omlouvá? Byla to moje chyba. Nezasloužil si takové chování. Hryže mě svědomí, ale pak si vzpomenu na to, co se stalo mě a lítost mě přejde. Však co, ať si trpí. Já trpím mnohem víc. Usnu, ale pořád se budím. Mám špatný pocit. Byla jsem k němu nefér.
ČTEŠ
BoyfriEND?
RomanceMalý příběh ze života o mém vztahu s jedním klučinou. Inspirovat se budu skutečností, ale ne všechno bude pravdivé. Ať Vás baví! :)
