BoyfriEND?

Nový začátek?

Celou noc jsem přemýšlela. Co si o mě ten chudák asi pomyslí? Byla jsem tak nepříjemná a chladná! Dnes je sobota. Obvykle se na ni těším. Je to den kdy si odpočinu a spím do 9:00. Ale dnes? Dnes jsem ráda, když už se rozední a já můžu vstát. Sedím na posteli a přemýšlím. Vezmu do ruky mobil, chvíli zaváhám, ale pak se dám do psaní. "Ahoj, hele, promiň za to včerejší chování. Promiň, že jsem na tebe tak vrčela. Nechtěla jsem si to přiznat, protože teď mám složitý období a nejradši bych zavraždila celej svět, ale ty sis to nezasloužil. Omlouvám se." Vydechnu a zhasnu mobil. Cítím se trapně, nevím proč. Ten kluk mě musí mít za totálního blbce. Nechám mobil ležet a sejdu po schodech dolů na snídani. V sobě mám takový zvláštní pocit. Asi z té omluvy. Když dojím, uklidím po sobě nádobí a vyběhnu do pokoje. Svítí mi display a na něm ikonka messenageru. Otevřu ho a čeká na mě zpráva od Radka. Zalije mě takový zvláštní pocit. Opatrně otevřu okýnko chatu a bojím se co na mě vybafne. Hádám, že se ke mě bude chovat stejně, jako já včera k němu. Prostě to tak nějak cítím. "Dobré ráno. To je v pohodě, chápu to. Taky to nemám v životě jednoduchý a znám ten pocit. Neomlouvej se." Překvapeně zamrkám. Tak tahle možnost mě nenapadla. A co teď? Mám si s ním psát? Chvíli přemýšlím, ale pak se zmůžu jen na: "Dobře, děkuji." Vydechnu a čekám co bude dál. "Hele, já vím, že mě vůbec neznáš, ale kdybys potřebovala s něčím pomoct, můžeš mi napsat. " Tak překvapí mě dneska ještě něco? Na takovýto přístup po Kubovi nejsem vůbec zvyklá. "Dobře, děkuji, to samé platí i z mé strany." Nevím přesně, co tím myslím, ale cítila jsem, že bych to asi měla napsat. "Dobře, taky děkuji. Kolik ti vlastně je?" Ach, takže si chce psát. Trocha pozornosti mi neuškodí a můžu mít pár nových přátel. Seznamujeme se. Je to fajn pocit.