~~Darkness ~~

1.část

Zítra mi bude šestnáct let. Žiju v adoptivní rodině. Jmenují se Adam a Julie. Jsou moc milý, ale i přes to k nim nemám moc dobrý vztah. Když jsem se ptala na moje pravé rodiče, vždy odvedli řeč jinam. Nikdy jsem to nepochopila. Když jsem jen chtěla vědět, co se jim stalo, jak se jmenovali, jestli mě měli rádi a mnoho dalšího co chce dítě znát o svých rodičích. I když já už dítě moc nejsem.

Můj pokoj je malý, ale útulný. Zdi mám pomalované symboly a značkami co ani nevím, co znamenají. Mám je tu už od mala, divím se, že jsem si tu nikdy nevylepila plakáty a takový věci co mají ostatní holky v pokoji. Fotky svých kamarádek, přátel, zvířat, zpěváků a zpěvaček. Já v pokoji nic takového nemám. Vždycky jsem chtěla, ale jakmile jsem si přinesla plakát a potom jsem si ho chtěla v pokoji vylepit tak někam záhadně zmizí. Už jsme to vzdala. Ani fotku svých pravých rodičů v pokoji nemám. Vlastně nemám vůbec žádnou.

Na stole mám notebook, který mě spojuje s kamarádkami, když s nimi nemohu být. I když vlastně mám jen jednou pravou kamarádku Leu. Ti ostatní se se mnou baví, jen když něco potřebují. Lea se mě nikdy nevyptávala, proč nemám v pokoji plakáty, proč nemám fotku svých rodičů ani na to co znamenají značky, které jsou v mém pokoji. Sice se mě jednou zeptala, jestli jí něco řeknu o svých pravých rodičích, ale na to jsem jí musela odpovědět, že bych taky ráda znala něco o svých rodičích. A dál se mě nevyptávala. Asi pro to, že věděla jak těžký pro mě je o nich mluvit a nic nevědět. Má to totiž stejně jak já. Vyrostly jsme spolu v dětském domově, než mě adoptovali.

Zítra je naštěstí sobota a Lea je pozvaná ke mně domů na moje narozeniny. I když pochybuju, že se to bude u nás nějak slavit. Každý rok se moje narozeniny slaví stejně. Přijde Lea, rodiče mi upečou jahodový dort, a dostanu od nich nějaké tričko. Pochybuju, že se tenhle rok něco změní. Jediné co se na moje narozeniny mění, je počet svíček na dortu.