Sláva, sláva slávoucí.
Již nic není matoucí,
že by zima mohla vrátit se,
neb Beltain najednou přihnal se.
Velká sláva jest v tomto čase.
Nastává světla půle roku zase.
Beltain radost a naději přináší,
dobrá nálada ve vzduchu se nadnáší
Je to tím, že velká svatba se koná.
V rozkvětu přírody si Bohyně bere Boha.
V tento čas jak my pohané víme,
jejich spojení a plodnost oslavíme.
Přes oheň si překročíme,
od temnoty očistíme.
A nežli začne den bílý,
protančíme tuto chvíli.
Bůh s Bohyní v jedno se spojuje
Nová síla v žilách putuje.
Od této doby budou vládnout přírodě.
Bok po boku vladařit musí spolu.
Neb,
už to není ta panenská lovkyně
a on již není Rohatý bůh lovu.
Ještě trochu divocí a nespoutaní jsou
Za chvíli však přijde čas, kdy břemeno odpovědnosti ponesou...
Poznámka autorky: Vím, že se přes oheň skáče spíš o Midsummeru, ale nějak se mi to tam hodilo a navíc o Beltainu se taky někdy pořádají ohňové festivaly a pod. Tak snad nevadí. A díky za přečtení 😘
ČTEŠ
Sabatové básně
PoetryPříběh Boha a Bohyně ve verších. (Básně, které skládám. Inspirovala jsem se wiccanským pojetím Kola roku, ale wiccanka nejsem) Přeji příjemné čtení
