Survival Game

Hodina ticha

 Chyba bylo to jediné, na co James čekal. Dokázal setrvat celé hodiny u jejího domu a jen vyhlížet vhodný okamžik. Nezáleželo na tom, jestli lilo jako z konve, byl mráz, až ho chladem brněly chodidla, nebo se samým horkem sotva dokázal nadechnout. Jeho smysly byly upnuté na vše, co se kolem té ženy šustlo, jen aby o tom věděl. Skrz okna pozoroval dění uvnitř domu. Viděl, jak Nicole ukládala jejího syna do postýlky, a přes otevřené okno slyšel, jak mu zpívá ukolébavku. V jeho mysli se zrodilo hned několik nápadů, jak by jí mohl ublížit prostřednictvím jejího syna, ale téměř okamžitě tyto myšlenky vypustil z hlavy. Sice by jí tím srazil na kolena, ale pořád v něm zbyl alespoň kousek lidskosti. Přiblížil se k oknu zrovna ve chvíli, kdy Nicole odcházela z pokoje. Její syn klidně spal a při pohledu na něj se Jamesově hlavě spustila vlna vzpomínek. 

Jeho dětství bylo naprosto bezstarostné. Otec byl jedním z předních lékařů v New Yorku a matka byla ženou v domácnosti. Právě matka se mu nejvíce věnovala a snažila se, aby z jejího syna něco bylo. Jenže tu stále chyběla právě ta mužská výchova ze strany jeho otce a možná i to bylo příčinou toho všeho. Jeho otec byl sice úžasný člověk, ale kvůli své práci často nebýval doma. Za začátek všech Jamesových problémů se zákony by se dalo považovat dospívání, a postupně se to zhoršovalo. 

 James zavrtěl hlavou a vrátil se k původnímu důvodu své přítomnosti u tohoto domu. Kousek odstoupil, ale nechtěně zavadil o kbelík. Ten se převrátil a svým řinčivým zvukem upozornil na nevítaného návštěvníka. Hodina ticha byla nejspíš u konce a on musel opustit blízkost domu. 
 

  Uvnitř domu se ale nic nedělo. Nicole ležela ve své posteli a četla jednu z knih, které si nedávno koupila v knihkupectví pana Marksona. Romantické knihy nebyly zrovna jejími oblíbenějšími, ale u pana Marksona se ani nic jiného v podstatě sehnat nedalo. Odložila knihu na noční stolek a otevřela dveře na verandu. Stále ji vrtalo hlavou, jak to James udělal. Jak mohl, tak hladce proklouznout mezi její pacienty a následně jí zdemolovat ordinaci. Opřela se o dřevěné zábradlí a znovu se zamyslela. 

,,Není to náhodou moje úžasná psycholožka Nicole?" uslyšela moc dobře známý hlas. Věděla, že když otočí uvidí tam jeho. Vraha který vzal několik nevinných životů.