,,Mami, ale já nechci jet do nějakého zámku, kde to vůbec neznám, a navíc, prince Andrewa jsem nikdy neviděla, co když se mi nebude líbit?" ,,Ale zlatíčko, neboj se určitě se ti bude líbit". ,,Mám strach mami".
Ano, vybrali mě do Selekce a já mám strach. Sice mi za pouhých 7 měsíců bude 18, ale prostě se bojím, navíc jsem hodně stydlivá, to je moje nejhorší vlastnost a to nepočítám to jaká jsem nešika.
Selekce trvá 4 měsíce, chtěla bych aby se do mě princ Andrew zamiloval a doufám, že bude hodný, hezký a takový jakého jsem si ho vysnila.
,,Už mám zabalené věci mami!" zavolám na ní. ,,Dobře zlatíčko, nezapomeň si na svůj kufr nalepit cedulku s tvým jménem!" Ozve se s kuchyně. Tak jak řekla tak jsem si nalepila na kufr cedulku se jménem Wendy.(ano je to zajímavé jméno, mně osobně se líbí).
Mamka vejde do pokoje pomůže mi s věcmi do auta a už mě veze na letiště. Na letiště je to celkem dálka, cesta tam trvá 1,5 hodiny.
O 1,5 hodiny později:,,Jsme tu Wendy". Celá rozespalá vstanu dám mamince pusu na tvář a loučím se s ní. Bude mi hodně chybět. Nikdy jsem bez ní nebyla víc jak týden.
,,Tak ahoj mami, mám tě ráda, budeš mi chybět, opatruj se". ,,Ahoj, Wendy, taky mi budeš chybět a nezlob"! Obě jsme se zasmáli a já už nastupovala do letadla. Všude bylo plno, kromě jedné sedačky vedle jedné sympatické hnědovlasé dívky. ,,Můžu?" zeptala jsem se jí. ,,Ale jistě" Řekla mi vlídně a usmála se na mě. ,,Já jsem Wendy a ty?" ,,Jessica." ,,Dobře, ráda tě poznávám Jessico." ,,I já tebe, určitě z nás budou skvělé kamarádky."
Je to milá a hezká holka, už teď ji mám ráda. Ale podle mě je hezčí než já a má větší šanci u prince než já. :/ Že bych začínala žárlit?.............. Pokračování příště.
Poznámka od autorky
Jsem moc ráda, že jste si tuhle kapitolu přečetli. Snad se vám líbí. Prosím napiště mi názor do komentářů. Jinak se můžete těšit na další novou kapitolu! :) <3
