#4

118 7 0
                                    

-doma na zahradě-
Šli jsme takovou cestičkou na zahrádce, která vedla k malé budově kde byl box.
P: "To je on?"
T: "Jo."
P: "Jak se jmenuje?"
T: "Seemann."
P: "Je to on nebo ona?"
T: "Hřebec.. On."
P: "Můžu si ho jit pohladit?"
T: "Jo.. Mezitím skočím pro věci."
P: "Dobře.." Přistoupit k Seemannovi. Jak jsem se vrátila, držela jsem v ruce uzdečku, těžké westernové sedlo, dečku, chrániče na nohy a krabici s čištěním
P: "Ry vole.. Kdyby jsi mi řekla, pomohl bych ti.."
T: "Ne to je dobre já jsem si na to už zvykla." Začala jsem čistit.
P: "Chceš nějak pomoct."
T: "Klidně." Podala jsem mu kartáč. Po chvíli jsem už začala sedlat.
P: "Mam to sedlo na něho dát ?"
T: "Ne." Řekla jsem a už jsem vyhodila na Seemanna sedlo a začala dotahovat a zapínat všechno potřebné. Když jsem měla dotaženo nasadila jsem uzdečku a chrániče na nohy.
P: "Máš pěkného koně."
T: "Děkuji." A vyvedla jsem Seemanna ze stáje.
P: "To je ponik?"
T: "Je to Hafling, takže si můžeš říkat co chceš." Pousmala jsem se na Paula.
T: "Budou ti dobre třmeny?"
P: "Nevím jak to mam poznat."
T: "Dobře zjistíme až nalezeš.. Nalezeš ze země nebo chceš pomoct?"
P: "Ze země." Zkusil naskočit. Začala jsem se mu strašně smát.
P: "Nesměj se mi a pomož mi."
T: "Vždyť máš stejné třmeny jako ja."

Feuer und Wasser Kde žijí příběhy. Začni objevovat