10 things I hate (love)

3.kapitola

Když jsem přišla ten den domů, bylo něco kolem osmé. Pozdravila jsem mamku, která zrovna umývala nádobí, přiskočila jsem k ní a obejmula jsem ji a začaly jsme takhle skákat po kuchyni a mamka svýma mokrýma rukama kapala na zem.
"Co se stalo, prosím tě?" zeptala se mě téměř bez dechu.
"A co ten vzkaz, proč jsi potřebovala jít nakupovat?"
"Mamííí, nebudeš mi věřit, vyhrála jsem tři dny s 1D!!! Mami, chápeš to, já, chápeš, chápeš?" ječela jsem na ni přes celou kuchyň. Misha došla z koupelny.
"A přesně proto mě musela odpoledne vzbudit," zasmála se a držela si hlavu v dlaních, která ji nespíš i přes veškerou snahu pořád bolela. "No nic půjdu si k sobě lehnout," prohlásila a obě nás políbila na tvář a odešla.
"Asi taky půjdu sbalit se a tak."
"Dobře," usmála se maminka a políbila mě na tvář.
"Dobrou noc," zavolala jsem na ni ještě ze schodů. Došla jsem do pokoje a zapnula tt a fb. Kluci tweetly, že se těší na výherkyni - na mě - to bude nemilé překvapení. Psala jsem si i s Clér, a když jsem si kontrolovala tašku, tak jsem na ní omylem usnula. Úterý proběhlo docela v pohodě...Středa byla všem jiná, bylo to už zítra. Vyrušovala jsem, a hlavně jsem pořád mluvila a skoro nadskakovala štěstím. Clér ze mě byla na prášky. Neustále si mnula spánky. Když jsme se rozloučily a domluvily se na čtyři hodiny u nás, přišla jsem domů, lehla jsem na si na gauč a překvapivě usnula. Probudil mě zvonek. Ve dveřích stála rozespalá Clér. Jako bych se dívala do zrcadla. Začaly jsme se smát...
"Čím začneme?" zívla a snažila se, aby to znělo energicky.
"Vanou. Rozhodně vanou." Šla jsem do koupelny a napustila naši obrovskou vanu. Daly jsme si na sebe plavky a skočili do vany. Voda nás probrala. Cákaly jsme po sobě a holily si nohy, pak jsme došly ke mně do pokoje, objednali si nudle a pustily si film: 10 důvodů, proč tě nenávidím...Usnuly jsme než přijeli nudle. Film nebyl ani v půlce. Ráno mi zazvonil budík bylo šest - začala jsem třást s Clér. Marně...Misha ještě taky spala. Dávám jim hodinu, jenom hodinu, uklidňovala jsem sama sebe...Sprcha. snídaně. V ledničce jsem našla sendviče s nutelou...Posnídala jsem, byla jsem si vyčistit zuby. Tři čtvrtě na sedm. Konec vyspávání!
"Miiisho," zařvala jsem na celý dům.
"Co se děje, copak hoří?" vyskočila sestra z pokoje celá zmatená.
"Ne, ale je čtvrtek, bude sedm!"
"Ahá, no jo, dobře."
"Clééér!" Bez odezvy. Bože... Došla jsme do pokoje, stáhla peřinu a otevřela okno.
"Brrrr!" probudila se konečně.
"Padej do koupelny...je sedm!" Odloudala se pomalu...Za deset minut se vrátila s mojí taštičkou s make-upem.
"Teď ty a šaty."
"Blázníš? Bude mi zima." Normálně jsem šaty nenosila. Jen džíny a pohádková trička...prostě jsem se jim chtěla vyhnout.
"Proč sis je teda kupovala?" mrkla na mě a hodila mi na postel i punčochy a boty černé jehly.
"To nemyslíš vážně, byla jsem v nich jen jednou a to na Mishiném plese."
"To zvládneš, kočko." Posadila mě na židli.
"Klidně si zdřímni." Poslechla jsem. Za dvacet minut jsem se probudila - měla jsem vyžehlené vlasy až do pasu a byla jsem nádherně namalovaná.
"Wow...děkuju," řekla jsem a opatrně ji objala. Pořád tam stála v pyžamu.
"Co Misha?"
"Už je nachystaná, máme ještě půl hodiny. Co provedeme?"
"Cléri, klidni se..." Seděly jsme na posteli a povídaly si, držely se za ruce a ona mi dávala rady. Za deset osm jsme vstaly a šli pro Mishu. Měla na sobě legíny a šatky. Měla baleríny.
"To není fér," zaprotestovala jsem na jehlách.
"Vypadáš skvěle," dala mi pusu a šly jsme. Pár minut jsme stály venku. Začínala mi být zima. Když v tom přijelo auto. Cléri mě objala. Plakala.
"Měj se, lásko a piš mi!" Oči se mi naplnily slzami.
"Nebreč." To je rozkaz. "Rozmažeš mi moje mistrovské dílo!"
"Dobře. Měj se, lásko." Dala jsem ji pusu a i s Mishou, která mě držela za ruku, abych neplakala, jsme nastoupily do auta. Cléri zamávala a mě spadla slza.
"Jsou to tři dny ne roky," zasmála se.
"Nejspíš máš pravdu," usmála jsem se taky, objala mě. Byly jsme na cestě Bůh, ví kam...