4.Kapitola

44 6 0
                                    

A co se nestalo..... Narazila jsem opět do Lukáše. Stejně jako včera. Všichni na nás upřeli zrak.
L: Dobrý?
R: Jo v poho 😅 Máme tady na sebe nějak štěstí, nejdřív včera a teď zase 😅
Začala jsem se smát a vůbec jsem nevnímala že na mě holky debilně civi.
Potom mi Lukáš podal ruku a pomohl mi se zvednout. Jenže já jsem se tak nějak trochu víc odrazila a jak jsem byla stejně vysoká jako on.... Všichni na nás pořád zírala ale teď ne kvůli tomu že jsem spadla na zadek ale proto že jsem se tak nahlas začala smát......Omylem jsem mu dala pusu a on mi sáhl na zadek. Jasně, v pravou chvíli na pravém místě. A jako naschvál za námi šel zrovna náš učitel češtiny. Poznal mě i zezadu a potom prisel k nám a začal řvát na Lukáše co si to dovoluje mi dávat ruce na zadek. Cítila jsem se.... Divně. Všichni na nás koukali a slyšeli jak pan učitel řve na Lukáše jako co si to dovoluje mi dávat ruce na zadek atd. Nakonec jsem se odvazila něčeho čímž jsem celé škole prozradila že s ním chodím.....
R: Ne to... Je v pořádku...
U: No to teda není vždyť ti stáhnul na zadek!
Potom k nám přišla ještě nějaká učitelka která videla jak jsme si dali omylem pusu.
Učitelka: A dal jí pusu!
Cítila jsem se tak provinile a tak jsem se ho ještě jednou zastala.
R: Ne to... Je v pořádku.. mi..
Koukla jsem na Lukáše. Te mi dávala očima najevo že to nemám říkat, ale já ho neposlechla a pro to aby jsem ho ubránila jsem byla schopna čehokoliv.
R: My...
Učitelka: Co vy?
V cele chodbě bylo úplné ticho a všichni mě poslouchali.
R: My spolu chodíme takže mě to nevadí co udělal..... A můžu za to já já jsem se více odrazila když mi pomáhal se zvednout.
Oba učitelé, ostatní učitele a všichni ostatní na mě nechápavě koukali. Lukáš na mě smutné koukal a já jsem mu dala pusu na tvář a zašeptal jsem mu do ucha.... Promiň ale musel jsem to udělat, nechtěla jsem ti způsobit nepříjemností kvůli mě. Samozřejmě že nás sledovali i holky.

Na další hodině jsem seděla sama, holky na mě byly nastavené že jsem jim to neřekla. Nevadilo mi to.

- po škole -

Lukáš na mě čekal před školou. Běžela jsem za ním a vrhla se mu kolem krku. Holky šli za mnou a jen se na znechuceně podívali na Lukáše. Když přišli kolem nás ještě jednou se otočili. Já jsem je ignorovala.
R: Promiň Luky že jsem to řekla ale nechtěla jsem....
Luky mě náhle přerušil svými jemnými rty které přitiskl na ty moje. Začal mě líbat a já začala spolupracovat. Za chvíli jsem se od něj odtrhla.
R: Myslím že tady není vhodný místo na.... Nepůjdeme k nám?
L: Asi máš pravdu, jdeme.

- u mě doma -

R: chceš kafe?
L: Ne děkuju
R: A něco jiného?
L: Nene
Šli jsme oba ke mě do pokoje. Sedla jsem si na postel a Luky si sedl vedle mě. Chvíli jsme si povídali a potom mě začal zase líbat. Asi ho to baví nebo já nevím 😅 Začala jsem spolupracovat. Zvedla jsem se z postele a sedla si na něj obkročmo. Chvíli jsme se zase líbali a potom jsem ho svalila na postel. On svými rty sjel nože na můj krk. Sedla jsem si a začala jsem si sundávat bundicku co jsem měla na sobě. Potom jsem sundala i svoje tričko a začali mu rozepínat košili. On si potom na chvíli sednul aby jsem mu košili mohla sundat. Poté jsme si opět lehli a on mě převalil pod sebe. Uchichtla jsem se. Svými rty opět sjel níže teď ale až k mým prsoum. Potom mi sjel až na břicho. Po chvíli si začal rozepínat poklopec. Strašně mi začalo tlouct srdce. Věděla jsem už k čemu dojde. Začal rozepínat poklopec i mě. Zarazila jsem ho. Já.... Nejsem si jistá jestli to chci. Promiň ale ještě jsem nikdy... Jsem pana. A bojím se. Promiň ale dneska ne Luky nejsem připravena. Opatrně jsem se good něj zvedla.
R: Víš chodíme spolu teprve 2 dny, a už jsme se k tomu skoro dostali.
L: ....
R: Promiň Luky.. třeba příště budu už připravena a vyjde to....
L: V pohodě chápu tě
Řekl a usmál se na mě. Já mu úsměv oplatila. Svlékla jsem si kalhoty a převlékla jsem se do poznámka. Když jsem si ale převlékala podprsenku otočila jsem se k Lukymu zády. Luky se rozhodl že u mě přespí. Neměla jsem ale nic na co by si Luky lehnul tak jsem rozhodla že si oba lehnem na mojí postel. Mám manželskou postel kterou mi dala mama když si s tátou kupovali novou. Šla jsme si pro notebook aby jsem se podívala jestli Slza náhodou nemá novou písničku, a potom jestli nemají na svém webu nové termíny na koncerty. Když jsem najela na koncerty.... Spatřila jsem něco úžasného. Slza bude v Praze! Vykřikla jsem tak že se Lukáš ležící vedle mě až leknul.
L: Ježiši já se lekl! 😅
Řekl a začal se smát. Hned na to jsem se začala smát i já. Hned jsem najela na ticketportal a hned jsem si jednu vstupenku koupila.

Tak a to je pro tuto část vše. Už si asi říkáte že je divné že už jsem napsala 4. Části ale ještě se tam neobjevil Petr. 😅 No jo no, život je prostě občas život. 😅 Tak třeba už se nám tu Petr příště objeví 😉😊

Best BoyKde žijí příběhy. Začni objevovat