Chodící smrt CZ (TWD trochu jinak)(NEDOKONČENO)

Kapitola 4.-Noví přatelé a chata

Bylo to 2 roky od té doby co Ondra spáchal sebevraždu.Měli jsme už toho všeho dost,ale asi po 1 roce co umřel Ondra jsme našli nové přátelé,Klementýnku malou holčičku a jejího staršího bratra Davida.Od té doby co jsme potkali Klementýnku a Davida se Katka nemohla na Davida přestat dívat.Byla do něho tak zamilovaná že už bez něho neudělala nic.Jak měsíce plynuly začali nám docházet zásoby a okolí se začalo plnit Chodci,tak jsme si řekli,že si najdeme nový domov,jelikož už jsme celé město měli prozkoumané a nikde už nic nebylo krom Chodců.Vydali jsme se na cestu.Nedaleko města byla chata která byla od všech tak nějak oddělená.Byla totiž blízko u lesa a poblíž byl jenom jeden malý obchůdek který vypadal opuštěně,avšak chata nikoli.Párkrát jsme lidi z chatky viděli,ale vypadali přátelsky.Vydali jsme se po cestě k chatě.Jak jsme dorazili k tomu malému supermarketu zjistili jsme,že není tak prázdný jak jsme si mysleli,byli tam nějaké zásoby,jako nějaké láhve s vodou či plechovky se zeleninou.Jelikož jsme měli obrovský hlad každý jsme si vzali jednu plechovku se zeleninou a snědli ji.Jak jsme se najedli tak Katka řekla "Hele co je to tam v zadu?". David se tam podíval a řekl " Zdá se mi,že je to nějaký poklop!".Došli jsme k tomu místu a zjistili jsme,že to jsou padací dveře.Vypadalo to jako kdyby to uděli lidi z chaty,jelikož jak jsme slezli po žebříku,nestihli jsme se divit.Byla tam obrovská spousta zásob a cesta vedoucí k chatě.Když v tom najednou Klementýnka řekla "Davide někoho jsem nahoře slyšela". David jen pohl hlavou směrem ke Klementýnce a řekl "To byl jen Chodec". Dále jsme to nějak neřešili dokuď jsme neslyšeli otevírat padací dveře.Zareagovali jsme na to vcelku rychle a zaběhli se schovat za balíky se zásobami.Vešel tam nějaký pán ze solidní puškou a s nějakými láhvemi.V tom vyběhla Klementýnka a pozdravila ho.Doufali jsme že se ji nic nestane.Pán ji odpověděl " Jak jsi se sem dostala ?Zabloudila jsi ?Pojď udělám ti limonádu.".V tu dobu David vyběhl za Klementýnkou a my ho následovali.Zjistili jsme že pán se jmenuje Martin.Ale Katku zžíralo pomyšlení na našeho starého,dobrého kamaráda Martina,jelikož jméno pána ji ho připomělo.Vzal nás do svojí chaty přes podzemní chodbu.V chatě jsme si vše ujasnili a s Martinem začali přežívat společně.Jelikož Klementýnka byla ještě malá byl to dobrý způsob jak žít zase lepší život,jelikož chata byla prostorná a byli tam i hračky.Jak jsme vylezli na chatu aby jsme se rozhlédli po okolí,mimo naši starou skrýš a město jsme za lesem viděli něco velkého.Vypadalo to jako zástup Chodců nebo tak něco.V tu chvíli jsme jsi ale neuvědomili nebezpečí.