Dnešek byl pro Kapitána Ameriku speciální, i když on sám narozeninám nepřikládal takovou váhu jako jeho kolegové z ,,práce''. Tony mu slíbil oslavu. Stevovi bylo jasné, že oslava je ve Starkovštině něco jako: všichni se opijeme tak, že si nebudeme pamatovat, proč jsme pili.
Tak či tak si ve 13:00 stoupl na místo, kde ho Natasha měla vyzvednout a poté zavést ke Stark Tower.
Zatím co tu tak postával, Tony dolaďoval poslední detaily, aby mohl mejdan začít. No... komandoval JARVISE.
Kolem Steva prošel houf školaček a to se samozřejmě neobešlo bez pár selfie a podpisů na všechno možné, od zápisníčků až po části těl studentek. Naštěstí se za chvíli přiřítila Nat, v červeném kabrioletu zřejmě vypůjčeném od Starka a vysvobodila ho z pevného sevření jedné poněkud plnoštíhlé slečny.
,,Uf, ty by tě byly schopny sežrat za živa,'' zasmála se Černá vdova, nyní navlečena v úzkých šedých šatech sahajících mírně nad kolena.
Šedá vdova. Pomyslel si Steve.
,,Jo to jo. Všechny ty polibky na tváře.''
,,To vidím, máš rtěnku asi všude, '' uchechtla se Nat.
Za chvíli byli u cíle. Tasha Steva prakticky dotáhla dovnitř k výtahu, kterým je JARVIS zavezl až úplně nahoru. Když vešli dovnitř, nikde nikdo. Rogers udělal pár kroků vpřed a vtom se ozvalo hlasité: Všechno nejlepší! Z různých částí místnosti vyskočili: Bruce, Tony, Clint, Thor a pak skupina lidí z nichž Steve znal jen zlomek a to pouze od vidění. Ti všichni začali zpívat: Hodně štěstí zdraví a oslavenec trochu vyděšeně stál uprostřed. Tolik lidí nečekal. Když se po chvilce vzpamatoval, začal se pro změnu červenat.
Když písnička skončila a místo Kapitána Ameriky zde stálo rajče, všichni vzali dárky, co si pro něj připravili a začali se předbíhat, kdo mu potřese rukou jako první. Rajče se jen usmívalo a ode všech přebíral různé maličkosti. Kdykoli mu přála nějaká žena, věnovala mu polibek na tvář nebo rovnou na rty. A když se na řadu dostal Tony, samozřejmě ho políbil na rty. Jinak by to nebyl Tony, kdyby z našeho rajčete neudělal rajče dvojnásobné.
Celý ,,mejdan'' byl velice zábavný a táhl se až do noci. Všichni se bavili a pili. Steva mírně děsil stav Bruce, přeci jen tu nikdo nechtěl mít Hulka jen kvůli pár panákům.
Oslavence začala bolet hlava, tak vyšel na balkón. Vzpomněl si na všechny ty, s kterými by tento den rád slavil. Máma, Peggy, Bucky.... Jeho nejlepší kamarád mu chyběl snad nejvíce. Potlačil slzy, které se mu začaly drát do očí. Věděl, že jestli nechce brečet, musí zase zpátky mezi lidi, aby se odreagoval. Ale zábradlí jakoby ho nechtělo pustit. Tak tu jen stál a díval se před sebe.
Ze zamyšlení ho vytrhla až ruka patřící Clintovi na rameni.
,,Co tu děláš?'' zeptal se opilý Hawkeye.
,,Musel jsem na vzduch.''
,,Tak už pojď zpátky, je tam sranda,'' na ta slova byl Steve vtažen do víru hudby, hluku a alkoholu.
Oslava se táhla až do rána. Když se kolem šesté začali hosté pomalu trousit domů, přidal se k nim i vyčerpaný Rogers. Sice toho moc nevypil, ale i tak ho celý ,,mejdan'' unavil.
Když došel domů, bundu odhodil v předsíni a dopotácel se do ložnice, kde sebou jen plácl na postel.
Asi po třech hodinách se brobudil. Nejdřív si jen lenivě sedl na postel a teprve pak otevřel oči, pohled se mu zastavil na osobě sedící na zemi u zdi. Vyděsil se, mít hned takhle po ránu v bytě vetřelce není zrovna příjemné. Pak se na narušitele podíval pořádně.
,,Bucky!?''
Tak tohle mi vážně dalo zabrat. Jedná se o příběh na pokračování, takže se můžete ,,těšit''. Doufám, že se vám moje psaní líbí a budu moc ráda když napíšete komentář. Naprosto jakýkoliv komentář. See ya later bitches! ❤
