Když se Bucky po chvíli odtáhl, všiml si, že Steve je celý červený studem. Jemně ho pohladil po tváři, přičemž jeho kovová ruka spočinula na Kapitánově stehně.
,,Co to bylo?'' vypískl po chvíli. Bucky se nad výškou jeho hlasu uchechtl.
,,Jestli si to nepochopil, můžu to udělat znovu, třeba ti to dojde.''
,,Ne! Já-'' Steve se svému příteli vyškubl a rychle vstal ,,vždyť jsme přece nejlepší kamarádi, tohle nejde.''
V Buckyho očích bylo vidět zklamání.
Takovou reakci nečekal. Steve rychle zmizel ve své ložnici a zamkl se.
,,Steve? Pojď zpátky, omlouvám se. Neměl jsem to dělat.'' Žádná odezva.
Bucky u těch dveří seděl možná i pár hodin, už nějaké přemlouvání vzdal a teď jen čekal, až se Steve vrátí.
Po dalších pár minutách se ozvalo tiché cvaknutí zámku. Bucky vstal a dveře otevřel. Za nimi už stál Steve. James se mu vrhl kolem krku a začal se omlouvat. Steve ho odstrčil.
,,Steve já-'' nedokončil svou větu, protože mu v tom zabránily rty Capitána Ameriky.
Za chvíli se odtáhl, ale Bucky si ho v mžiku přitáhl za boky zpátky do polibku. Další věc, které si Steve všiml, byl až mírný náraz, jak dopadl na postel. Bucky z něj stáhl triko a v líbání pokračoval na jeho krku. Steve věděl, že je to špatně, že toho bude později litovat, ale teď mu bylo všechno jedno.
Po horké Rogersově kůži se pohybovala jedna horká lidská ruka a jedna studená kovová spolu s neuvěřitelně lidskými rty. Moc dlouho netrvalo a zmizely i jeho kalhoty. Tak se stalo, že byl uvězněn pod svalnatým Jamesem jen ve spodním prádle. Z těla Buckyho se linulo horko. Svlékl si triko a kalhoty jej brzo následovaly. Věnoval se svými rty každé části Stevova těla. Když se dostal k okraji jeho trenýrek, na chvíli se zastavil, jako by čekal na svolení. Odpovědí mu byla ruka, která mu prohrábla vlasy. Bucky tedy udělal poslední krok k tomu o čem snil již nemalou řadu let.
Ze Stevova pokoje se linuly vzdechy, jeho i jeho ka- teď už vlastně milence.
Nakonec se James jen svalil a oba zhluboka oddechovali. Když se trochu vzpamatovali, Steve se převalil na bok a přitiskl ke stále ještě horké pokožce Buckyho. Po chvíli prolomil ticho právě kapitán.
,,Kam se hrabe oslava u Starka, tohle je ten nejlepší způsob jak trávit narozeniny.''
Tadá! Poslední kapča je tu. Omlouvám se, že mi to tak trvalo, ale znáte to. Prokrastinace 4ever. No nic, doufám, že se vám tahle blbinka líbila. Jestli ano tak to třeba napište do komentářů, pokud někde najdete nějakou chybu tak sry, ale psala jsem převážně v noci a v noci jsem, co se gramatiky týče, strašná. Jinak, jestli máte svůj oblíbený ship a chcete, abych na něj napsala fikci, můžete mi zanechat v komentáři název. Bye bitches! ❤
