,,Steve.'' Oslovený se vymrštil z postele a skočil stále sedícímu kamarádovi kolem krku.
,,Bucky jak si se sem dostal!? Co tu děláš!? Já myslel, že si mrtvý! A co je kruci tohle!?'' začal ho Stevie až hystericky zasypávat otázkami. Ta poslední patřila jeho kovové ruce. Bucky ji trochu rozpačitě pozvedl k očím a zahýbal prsty. Stev to zaujatě pozoroval, stále tomu nemohl uvěřit. Bucky. Ten Bucky. Jeho nejlepší kamarád James Buchanan Barnes je v jeho ložnici. Steve znovu omotal paže okolo Buckyho, jako by se snažil si dokázat, že to není jen jeho představivost nebo krásný sen. Bucky mu objetí oplácel, když se dotkl poodhalené kůže na Stevových zádech svou robotickou rukou, naskočila Kapitánovi husí kůže.
,,Všechno nejlepší'' řekl James ,,byl bych ti popřál už včera, ale ty si nebyl doma.'' Steve se odtáhl a se zvláštním výrazem se zeptal ,,Ty jsi tu už od včerejška? ''
,,Ano.''
,,A kde si spal?''
,,Nespal jsem, čekal jsem na tebe, nemohl jsem si dovolit ztratit ostražitost.'' Steve se znovu přilepil na svalnatý hrudník. Po chvilce si, ale něco uvědomil.
,,Ty musíš mít strašný hlad!'' vykřikl a vyběhl z pokoje do kuchyně. Okamžitě se začal hrabat v skříňkách a hledat v nich ingredience na lívance, což bylo první jídlo co ho napadlo. Než stihl Bucky vstát a dojít za šíleným kuchařem. Steve už zuřivě míchal těsto. Návštěva se musela usmát, něco tak komického už dlouho neviděla.Za pár minut už se lívance smažily na pánvi a Stevův pohled smažil Buckyho. Trochu to s množstvím těsta přehnal, takže už asi věděl co bude mít zítra k jídlu.
Když připravil dostatečnou hromadu lívanců, polil je syrupem a postavil na stůl před vyděšeného Buckyho. Ten se ani nezmohl na odpor a poslušně do sebe házel sousto za soustem. Steve seděl na protější židli a s podepřenou hlavou pozoroval jak James jí. Tvářil se jak zamilovaná puberťačka.
Těžko říct jak to dokázal, ale Bucky snědl všechny lívance co mu Steve dal. Kuchařka byla očividně spokojena, ale bohužel pro oběť, tím nekončila jeho pečovatelská nálada. A z kuchařky se tak stalo cosi co poslalo Buckyho do sprchy, dalo mu čistý ručník a začalo ve svém oblečení hledat něco co mu bude. Nakonec zvolil černé tričko a šedé kalhoty.
Když Bucky vyšel ze sprchy, Steve si mohl pořádně prohlédnout jeho kovovou ruku. A to nebyla jediná část jeho těla, která poutala pozornost. Po chvilce zírání se Steve vzpamatoval a podal kamarádovi ono vybrané oblečení spolu s boxerkami. Brunet opět zmizel za dveřmi koupelny.
Když znovu vyšel, Steve si oddechl. Jeho oblečení mu naštěstí bylo. I když ten model s ručníkem kolem pasu se mu líbil víc.
Posadili se na gauč a povídali si a povídali... probrali snad všechno co spolu kdy zažili, od dětství až do začátku války.
Když už jim témata došla. Bucky se zahleděl přímo do očí Steva. O malý kousek se přiblížil a jemně si zkousl ret.
,,Jsem opravdu moc rád, že tě vidím,'' řekl vesele Steve, kterému očividně nic nedošlo a přátelsky Buckyho poplácal po rameni. Bucky na něj chvíli koukal pohledem: to nemyslíš vážně Steve. Ale nechtěl se jen tak vzdát. Položil ruku na Stevovo stehno a co nejmileji usmál. Steve mírně svraštil obočí v nepochopení. Bucky ho volnou rukou jemně chytil za bradu a začal své rty přibližovat k těm Rogersovým.
,,Co to děláš?'' zeptal se Steve zmateně. Bucky jeho poznámku ignoroval a jejich rty spojil.