Mladá dívka u řeky spí,
Doufám,že se jí krásně sní.
Snad se jí sní líp a líp,
Doufám že ve snu má vůli žít.
Celá smutná otvírá oči,
Svět kolem ní,jakoby se točil.
Vstává,spadne krok a pád,
Snad má někoho kdo ji má rád.
Má někoho,já to vím,
Ať nezažívá samý splín.
Miluji tě šeptám do větru,
Mizí mi,už si ji se stromem pletu.
Vítr hučí:Jdi už pryč!
Vždyť jsi ji probudil!Co chceš víc?
Křičím do větru:Já tě miluji!
Snad se nade mnou božstva smilují.
Vítr utichne,dále nic?
Budeme kamarádi!Chceš něco víc
Aspoň slyším její hlas!
Ale toto byl konec náš.
