Krvavá Romantika

5. Nečekaná událost

Tak jsme vyšli ze školy a během cesty si povídaly . „Máš už ten úkol z češtiny ?" zeptal se Ren a já se zastavila . „Co ? Jakej ?? " vyhrkla jsem a on se začal smát . „No přece to dlouhé pravopísko ." odpovědel a já si náhle vzpoměla . „A do háje , já ho ještě nemám !" „Tak co kdybych šel k tobě a pomol ti ?"

Chvíli jsem přemýšlela a pak jsem odpověděla . „ Umm... Tak dobře , ale žiju s babičkou . Takže tě předem upozorňuji , jestli jí něco uděláš , schytáš to ." „Neboj se  neudělám , slibuji ." řekl . Došli jsme ke mě domů a já odemkla dveře . „Babi , jsem doma ! " vyjřikla jsem po babičce . „Ahoj zlatíčko , kdo je ten mladý muž za tebou ? Neříkej mi že je to tvůj přítel ?" „C-Co tak to ne-" ani jsem nedokončila větu a Ren řekl . „Těší mě , jsem Misakiin kamarád  , Ren Ukyo . A bylo by dobré kdybych jednou byl její přítel ." „P-Počkat , c-cože ?! vykřikla jsem s lehce červenou tváří . „Upekla jsem sušenky , dáte si ?"  „Děkuji babi ." řekla jsem a objala ji . Babička nám dala sušenky a odešli jsme do mého pokoje . Položila jsem sušenky na noční stolek a řekla . „Sedni si ." a ukázala jsem na postel . Sedl si a koukal se na mě .

Nervózně jsem z tašky vytáhla češtinu a dala ji na postel vedle Rena . Sedla jsem si a začala jsem psát . „Hej Rene , co je tady ?" zeptala jsem se Rena . Přisunul se ke mě a podíval se . Byl celkem blízko takže jsem byla nervózní . „Tady je tvrdé "y" ." „Jó ahá , díky ." Mezitím co jsem psala jsem si ani nevšimla že Ren zamkl dveře . „Konečne hotovo !" prohlásila jsem s nadšením a lehla na postel , jenže to byla chyba . Ren si dal nohy obkročmo mě a držel mi ruce . „R-Rene co to děláš ?!" lehce jsem na něj křikla .

„Přeci jsi si nemyslela že jsem příjdu z dobré vůle ." řekl a políbil mi krk . „Přestaň !" zakřičela jsem . Po chvíli se přenesl k mím rtům . „Né Rene , prosím pusť mě ! Subaru pomóc !" zakřičela jsem a přitom mi tekly slzy . Ren se blížil , už skoro byl u mích rtů a najednou . Někdo skočil oknem do mého pokoje . Otočila jsem se a uviděla ... Subara ! Co tady dělá ?! „Ale , ale , kdopak nám tu ruší naší chvilku ." řekl Ren a zlým pohledem se díval na Subara . „Vypadni od Misaki pryč ty zmetku ! " zařval Subaru a odtrhl ode mě Rena . „Vypadni odsud Rene ! " řekl Subaru a vzal mě do svého náručí .

„Uvidíme se příšte Misaki ." řekl Ren a ďábelsky se usmál . „Jsi v pořádku Misaki ? " zeptal se Subaru a já mu začala brečet do náručí jak želva . „Měla jsem strach , jsem ráda že jsi přišel . Děkuji Subaru ." Subaru se lehce začervenal a zvedl mi hlavu . Otřel mi slzy a políbil mě . „Už je to v pořádku , neboj se . Od teď tě budu chránit , i kdyby mě to stálo život . " řekl a já se rozbrečela . Jsem tak ráda že je tu pro mě Subaru je . 

„Od teď tě budu každé ráno doprovázet do školy , a odpoledne zase ze školy . Budeš se u mě stále držet , je ti to jasný ? " „Ano , a jak jsi se sem vůbec dostal ?" „Nó ... Věc se má tak že , jsem měl o tebe strach tak jsem tě sledoval ." „C-Cože ?! " „No ale na konec je to dobře protože jsem tě zachránil , ne ? " „To je fakt , díky moc Subaru ." Po hodině Subaru odešel domů a mě došlo kolik je hodin .

„Cože ! Ono je 19:30 ! No to teda uběhlo rychle ." Šla jsem do kuchyňe za babičkou a všimla jsem si že na stole na mě čeká večeře . „Díky za jídlo babi ." „Nemáš zač zlatíčko , ale teď už jez ať ti to nevychladne . Jo a co ten tvůj kamarád ? Kde je ?"

„No ... On už odešel . " odpověděla jsem a začala jíst . Babička jen kývla a odešla se dívat na seriál . Najedla jsem se , umyla po sobě talíř a šla do svého pokoje . Šla jsem se vysprchovat a vyčistit zuby a začla si kreslit . Po asi 2 hodinách jsem konečne dokreslila . Bylo 22:38 a já se rozhodla jít spát . Ráno jsem se vzbudila šla se učesat , umýt obličej a obléct a šla jsem do kuchyňe .

Na stole na mě čekaly volská oka se slaninou a chlebem . Najedla jsem se a odešla na cestu do školy . Dorazila jsem ke škole a tam stál někdo mi velmi povědomí , po chvíli mi došlo kdo to je .

„C-co tady děláš ... ?
(Pokračování příště ... )

Omlouvám se že tak hrozně dlouho nic nevyšlo . Ale nějak se mi nechtělo a nebyl čas . Tak se znovu omlouvám a snad se Vám líbila tahle kapitolka :)