3. Vzrat

133 7 0
                                    

Dobalila jsem si věci a Ren mi řekl ať si to tady nechám , že si pro to příjdu po prohlídce až půjdu domů . Poslechla jsem ho a on se na mě jen usmál . „Tak se uvidíme zítra Misaki" řekl Subaru na rozloučenou a odešel . „Můžeme jít ?" zeptal se mě Ren a já kývla na souhlas . Vyšli jsme ze třídy a Ren řekl , „Tak začneme od prvního patra ."

„Tak fajn " odpověděla jsem . Šli jsme po chodbě až sme došli ke schodům , jak jsme tak šli po schodech tak bych to nebyla já kdybych nezakopla . „Jááá " vykřikla jsem . Ren mě chytil do náručí a já jsem se začervenala  . „Jseš v pořádku ? Musíš si dávat větší pozor ." Řekl se sladkým hlasem a mrkl na mě . Moje srdce se rozbušilo jako o závod a nechtělo se zastavit .

„D-Děkuji" vykoktala jsem a on mě zpátky postavil. Došli jsme do prvního patra a Ren mi začal hned ukazovat kabinety učitelek . „Tak a taky je kabinet paní učitelky Shinohary " řekl a ukázal na poslední dveře . Jakmile mi ukázal všechny kabinety tak se mě znovu zeptal , „Řekneš mi teda o čem jsi mluvila se Subarem ?" Nevěděla jsem co mám odpovědět a tak jsem řekla první výmluvu co mě napadla .

„On mi řekl že mu prý někoho připomínam ale pak se omluvil , že se spletl ." Ren se na mě zvláštně podíval a pak se jenom lehce usmál . Poté co mi ukázal všechny učebny tak dodal , „Málem bych zapomněl na tělocvičnu , tak pojď ." Celou dobu jsem se jen dívala na Rena takže mi ani nedošlo že mi neukázal tělocvičnu . Ukázal mi obě tělocvičny , a poté i šatny . „A kde je tady záchod ?" zeptala jsem se a on se jen pousmál a odpověděl .

„Pojď tudy Misaki ." řekl a ukázal mi uličku . Ren mě zavedl do jedné kabinky a zamkl dveře . „Co to děláš ? " zeptala jsem se s údivem v očích . „Tak Misaki , teď ti ukážu nebe " řekl a odhrnul mi vlasy z krku .  Chtěla jsem ustoupit ale nebylo kam , tak jsem dala obě ruce na jeho hruď a snažila se ho odstrčit . Jenže jsem byla slabá a nic nezmohla .

„Co zkoušíš ? Jsi moc slabá aby jsi mě odstrčila" řekl a šibalsky se usmál . Měla jsem strach a nevěděla jsem co mám dělat . Ren se pomalu přibližoval k mému krku a já sem nezmohla nic . Až se to stalo . Ponořil své tesáky do mého krku a já lehce ucukla a začala lehce sténat .

„Já vím že se ti to líbí . Neboj se jsem nebudu hrubý ." řekl a začak sát mojí krev znovu . „Prosím Rene přestaň " prosila jsem ho . „Líbí se mi jak prosíš , vzrušuje mě to " řekl a sadisticky se usmál . Poté se nachvíli odtrhl a dodal , „Máš tak sladkou krev že bych tě klidně mohl vysát celou , ale to by mi potom nic nezbylo tak pro dnešek končím ."

A odešel z kabinky . Byl u východu a tam uviděl Subarua a jen se na něho usmál . Subaru ucítil krev a hned běžel tam kde sem byla já . „Kroky ?" řekla jsem potichu . „Misaki ! " zařval Subaru . „S-Subaru ?" otočila jsem se a předemnou stál Subaru . „Proboha , co ti to provedl ? Ten zmetek !" řekl naštvaně a klekl si ke mě .

Subaru mě chytil do náruče a olízl mi to místo kde mě kousl Ren . A v ten moment jsem z vyčerpání omdlela . Subaru mě odnesl na ošetřovnu a položil na postel .  Po 2 hodinách jsem se vzbudila a viděla Subarua sedět vedle mě . To tady celou tu dobu vedle mě sedí ? A jak jsem se sem vůbec dostala ? Trochu mi to bylo záhadou , ale potom jsem řekla , „Subaru ... Co se stalo ?" a čekala jsem co odpoví .

„Stalo se přesně to na co jsem tě upozorňoval . Ren se napil tvé krve ." odpověděl . „Takže to znamená že je upír ?! A-Ale co dělá upír na střední ?" vystrašene jsem se zeptala . „Jo je , to ti to došlo až teď že tahle škola je i pro upíry ?"

„C-Cože ?!" Málem jsem dostala infarkt z toho co řekl . „Tak teď to víš , tak si dávej pozor ! A taky se může stát že když tě kousne čistokrevný jako je Ren , tak se z tebe může stát upír . " „Ze mně bude upír ?! Prosím , řekni mi že to není pravda ." „Bohužel je , ale je to tak 50% na 50% . Ale pokud máš vzácnou krev tak je to 70% na 30% ."

„A já mám vzácnou krev ?" zeptala jsem se vyděšene . „To nevím , bych musel ochutnat ." řekl a malým úšklebkem . „Cože ?! Ty jseš taky upír ?! " „A co sis myslela že jsem ? Hipík ? " řekl a začal se smát . Teď si to pořáádně musím rozmyslet , když se napije mojí krve tak mě to bude bolet , ale zase když se napije tak zjistí jestli mám vzácnou krev . „Tak dobře , ale jenom trošku " odpověděla jsem . On se jen šibalsky usmál a přiblížil se k mému krku .

„Neboj se , už nikdy nedovolím aby sál svoji krev . A teď jeho otisky tesáků předělám na moje " řekl a znovu se šibalsky usmál . Začala jsem mít trochu strach , ale se Subaruem to není tak hrozné . „Ahh ... " jeho tesáky mi projeli do krku na stejném místě jako to udělal Ren . Pochvilce se odrhl a řekl .

Tvoje krev je ...
(Pokračování příšte)

Krvavá RomantikaKde žijí příběhy. Začni objevovat