Chyběla mi. Chyběla mi moc. Chyběla mi tak moc, až jsem ji sledoval, jak odchází z jídelny, míří do šatny a poté ven ze školy. Všiml jsem si, že jde do lesa. Co sakra tam?
Hlavou se mi množily myšlenky, co by mohla roztomilá April dělat v lese? Neváhal jsem a své odpovědi na otázky jsem si chtěl zjistit. A zjistil jsem to tím, že jsem ji špehoval.
Sedla si ke stromu a zavřela oči.
Takhle jsem tam stál nehybně asi hodinu a půl. Pohled na ni mě nepřestal nudit. Byla tak krásná, v jarním světle. Pohled na ni bylo něco jako pohled na váš nejoblíbenější film - nikdy neomrzí.
ČTEŠ
Whispering tree | short story | cz
Novela JuvenilKaždý den chodila do lesa k dubovému stromu. Každý den ji sledoval. Seděla u stromu a šeptem si s ním povídala. Seděl na stromě a šeptem jí odpovídal. ©2017