(prosím přečíst na konci)
Nevím co, ale něco mě donutilo nad ní přemýšlet. Přeci jenom je to pořád člověk a sám vím, že můj otec není žádná našlehaná smetana. Nemůžu si s ní takhle zahrávat.
"Draco, zlato tobě nechutná" vytrhla mě matka z mých myšlenek.
"Je to výborné, matko, ale asi si půjdu odpočinout do knihovny" pohladil jsem ji po ruce a odešel od stolu.
Její hnědé oči, které vždy zářili jako diamanty na obloze, byly dnes pohaslé. Jako kdyby jí někdo nabarvil oči na hnědo. Její vlasy, vždy voňavé a objemné, dnes byly jako bez života. Její kruhy pod očima poukazovali na nedostatek spánku a její malinové rty jakoby zmizely nebo byly nahrazeny bílým protivníkem.
Nerad jsem takto svou matku viděl, byla to jediná žena v mém životě, která mě z celého svého srdce milovala, zatím co mě celý svět nenáviděl. Z mých přátel se stali mí podřízení a z člověka, který mě okouzlil, můj úhlavní nepřítel.
Jak pošetilé, že?
~Draco
Woaaaaaaa.
Já vím, dnešní díl je zase krátký, ale už vám rok slibuji, že začnu psát pravidelně, tak doufám, že tentokrát je to naposledy.Pokud máte nějaké dotazy, ohledně mě, mých knih, nebo prostě čehokoliv. Napište mi do komentářů a já vám zodporvím.
ČTEŠ
Love Trouble [Dramione]
FanfictionPříběh jsem začala psát když mi bylo 13 a řekněme, že už to nějakou dobu bude. Pomalu pracuji na přepsání, jelikož si myslím, že si příběh zaslouží pořádné psaní a ne to, na jaké úrovni bylo když mi bylo 13. :D