Adapťák

1. kapitola

Tak jo ... Je to tu ... Dnes nastupuju na střední školu. Je ráno a já jdu pěšky do školy. Bydlím kousek od školy takže jsem vyšla asi 10 minut před začátkem skoly. Po pěti minutách cesty jsem došla do školy. Vůbec nejsem zvyklá na malé město jako je tohle. O prázdninách jsme se sem přestehovali z velkoměsta. A ještě k tomu ,tohle je to město ve kterém se všichni znají a všichni znají o každém každou pomluvu. Takže vzhledem k tomu že jsem se sem nedávno přistěhovala, tak terčem pomluv jsem já.

První hodina bude jen taková seznamovací. Takže doufejme že budeme mít dobrou učitelku a dobrý kolektiv ve třídě.

Třída do které jsem vešla byla malá a útulná. Vypadalo to tak... Já nevim jak bych to řekla ... Rodinně. To je to slovo. Řekla bych že důvod k tomu je že je tahle škola v tak malém městě.

Ve třídě bylo skoro plno a už byly volná jen místa vedle někoho.
"Je tady místo?" Zeptala se dlouhovlasé blondýny.
Jen přikývla a vytáhla si na lavici tužku a nějakou knížku.
Přišlo mi to trapné a tak jsem promluvila.
"Já jsem Raven"
"Pěkné jméno, já se jmenuju Emma." Odpověděla mi a v tu chvíli zazvonil zvonek oznamující začátek hodiny.
Hned přišla učitelka. Byla to starší paní s obarvenými vlasy na hnědo a na sobě měla dlouhou sukni a tričko.
Představila jsem se třídě a zbytek dne proběhl volně... Většinou jsme se seznamovaly s novými učiteli nebo s novým učivem a podobně.
Také jsme se dozvěděli že za týden pojedeme na adaptační kurz. Už se na něj těším. Rodiče mi to snad povolí a jinak by neměl být žádný problém.

Hned jak jsem přišla domů ukázala jsem mamce přihlášku a ona ji bez problémů vyplnila a rovnou mi k tomu dala i celou částku k zaplacení. Ne že by jsme byli nějak extra bohatí ale špatně na tom nejsme, takže se to našlo.

Týden utekl jako voda a už přišel den odjezdu.

Omlouvám se že je to tak strašný ... Ale prostě mě to napadlo a chtěla jsem to zkusit. 😀