Adapťák

Kapitola 3.

Když jsem vybalila věci, byl akorát čas na oběd. Jelikož jsme museli sedět po chatkách seděla jsem s Emily, Kate a Victorií, jak jsem se později dozvěděla jejich jména. Byl to stůl po čtyřech. Takže já a Emily jsme seděli vedle sebe a naproti nám seděly Kate a Victorie. Emily a spol. si celou dobu povídaly, já jsem tam jen seděla a věnovala se obědu, protože mě to nezajímalo. Muselo se tu vejít zhruba 15 stolů po čtyřech v celkem malém prostoru, takže jsme tu seděly celkem namačkané. Když jsem si šla od stolu pro pití musela jsem se dost těsně protáhnout kolem Emily, protože byla na kraji, přímo k cestě pro pití. to bylo celkem nepříjemné. Ještě než jsem tam šla ,otočila jsem se a zeptala se. „Chcete taky někdo něco k pití?"

„Vzala bys mi čaj?" Ozvala se Emily. Nečekala jsem že mi někdo odpoví, zeptala jsem se jen tak ze slušnosti. A už vůbec jsem nečekala Emily. A tak jsem se raději s kývnutím otočila a šla k sudu kde byl čaj. Natočila jsem dva čaje, jeden pro mě a jeden pro Emily. Když jsem šla ke stolu položila jsem Emiliin (nevím jak to mam sklonit :D) čaj na její místo na stůl a šla si položit svůj čaj.

„Dík"

Jen jsem se na ni usmála a šla si sednout. Celkem se divím že mi vůbec poděkovala. Podle toho co jsem o ní slyšela, nevypadala na děkovací typ.  Úspěšně jsem prošla kolem Emily aniž bych vylila čaj a sedla si na svoje místo.

Emily a holky si ihned začali zase povídat. Jelikož jsem už byla najedená, šla jsem zpátky do chatky. Předtím jsem to nezmínila, ale ty chatky vypadají tak trochu pofidérně. Vypadají jako větší trojúhelníkový stan ze dřeva. Taky jdou sem tam vidět malé díry, takže mi bylo hned jasné že tam asi bude zima. I když jsou ještě vcelku teplé noci, mám svoje zkušenosti z táborů, a teplé noci jako jsou teď nestačí. Zvlášť do spacáku, protože tady nemají peřiny tak jsme si museli přinést spacáky.

Uvnitř jsou dvě palandy, matrace vypadali v pohodě, mezi palandama byl stůl a dvě židle.Potom nalevo od dveří byla malá skříň a napravo byla jakási komoda. Moc místa na věci tu nebylo, ale mě to nevadilo. Vybalila jsem si jen to nejnutnější, tak abych měla vše co jsem potřebovala při ruce. Když o tom teď tak přemýšlím, tak se celkem začínám obávat té flašky co náš čeká dnes večer. Pochybuju že by to chtěly hrát bez kluků, takže ještě určitě někoho pozvou. A ti mají vždycky „strašně vtipný" nápady a poznámky. 

Protože jsem neměla co dělat, šla jsem se projít po táboře. Hned jak jsem vyšla narazila jsem na Emmu.

„Ahoj Emmo!" 

„Zdar!"

„Tak s kým jsi na chatce?"

„S holkama z áčka, jsou v pohodě. Co Emily, Kate a Victorie?"

„Zatím dobrý, i když není moc podle čeho soudit, když jsem s nima byla jen na obědě, ale pozvali mě hrát flašku..."

„A půjdeš?"

„Asi jo... Mám se jich zeptat jestli můžeš jít taky?"

„Já se tomu asi vyhnu, už jsem něco slíbila holkám."

Po tomhle jsem měla asi trochu zklamaný výraz. Asi to bylo vidět protože kolem prošla Emily a řekla. „Usměj se trochu, sluší ti to tak víc."

Na to jsem se začala červenat jako rajče. Tak jsem se rychle otočila aby to neviděla. Ale tím pádem jsem se otočila k Emmě a ta to viděla zatraceně dobře.

Emily už byla naštěstí dávno pryč. Mezitím jsem úplně zapomněla že tam Emma nejde. Emma jen zakroutila hlavou a já viděla že chce něco říct na můj červený obličej, ale já jen raději zvedla ruku, na znamení toho ať raději nepokračuje. Ona se jen usmála a šla zpět, nejspíš do chatky.

OKAAY .... totálně špatný, já vim. Popravdě si ani nepamatuju jak jsem měla naplánovaný celý ten příběh, ani tu flašku, prostě nic. Takže si to musím vymyslet znovu. Sorry za nějaké hrubky, které tam na 100% jsou... takže prosím mějte trpělivost. Stejně to nikdo nečte... tak snad to nějak dopadne... Jinak kapitoly budou zhruba takhle dlouhý, asi zhruba kolem 600 slov... Tak užívejte života a zase někdy příště.