Cítím se jako na kolotoči, který se nikdy nezastaví, jako na planetě, kde jsem sama. Cítím jako by se celý svět rozechvěl a čekal na to až taky spadnu a jakmile to dopustím, tak ukončí svou činnost.
Všichni čekají až udělám ten chybný krok. Já čekám až jim dojde ta naděje mě zničit.
Najít ve mě spoustu chyb, které mám, ale které mít nemusím a naopak je mají oni. Bójím se ukázat a nosit to, co se mi líbí, protože se bojím kritiky. Bojím se toho, že selžu.
už se bojím i mých kamarádů, protože se mnou manipulují (nejsou to kamarádi.. už ne)
