Nikdy jsem si neuvědomovala, jak důležité je, aby se člověk měl rád a hlavně kolik námahy to stojí, než se člověk dopracuje k tomu, že se vlastně "může" mít rád. Já s tímhle nikdy problém neměla. Vždycky jsem se měla ráda, vždycky jsem obdivovala sama sebe (jo trošu narcis no :D). V poslední době se ale čím dál víc zaměřuju na sebe samu. Na to jak působím na lidi, jakou mám povahu, co nebo kdo je můj vzor, kde jsem teď a kam se chci posunout a ano..i to, jak vypadá moje postava. Vím, že ti co mi jsou blízcí a čtou si to, tak si teď klepou na čelo, ale já se už delší dobu pozoruju a jestli sama se sebou něco neudělám zachvíli nebudu vypadat tak, abych se za to mohla mít ráda.
A to mě přivádí k jedné věci..proč se ohledně téma "myself" řeší hlavně tělo. Je spousta lidí, kteří nejsou nespokojení s tělem, ale celkově se svou osobou, tak proč se neřeší toto? Podle mě je tohle hůř vyléčitelné než to, že se nám nelíbí naše postava. S tím si každý může poradit sám, ale co se psychické stránky týče není to tak jednoduhý..
Tolik k dnešnímu vylévání srdíčka :D
