Z POHLEDU DANIELLE
Zívla jsem a otevřela oči. První co jsem uviděla byl James. Ležel vedle mě a s mírným úsměvem se na mě díval.
"To jsem usnula?" protáhnula jsem se a položila si hlavu na Jamesovu hruď.
"Jo, úplně jsi vytuhla." dal mi pusu do vlasů.
"Jak dlouho jsem spala?"
"Jen hodinku." hladil mě rukou po zádech.
Bylo mi s Jamesem tak krásně, když jsme jen tak leželi, ale stejně budu muset čelit pravdě. Co jsem si myslela? Že, když se spolu vyspíme, tak zapomenu na to jak mě podvedl? Pocítila jsem úzkost a pokoušela se zadržet slzy, ale marně. Odtáhla jsem se od Jamese a posadila se na kraj postele, zády k němu. Z hluboka se nadechla a se slzami v očích jsem se oblékla. Beze slov jsem odešla do koupelny, kde jsem u umývadla zapla vodu a naplno se rozbrečela. Nechtěla jsem aby mě James slyšel. Stála jsem tam a brečela. Strašně mi ublížil. Vím, že né schválně, ale ten pocit, že spal s nějakou holkou, že se jeho ruce dotýkali někoho jiného, byla pro mě strašná představa. Díval se jí přitom do očí jako se dívá mě? Nechtěla jsem nadtím přemýšlet, ale nemohla jsem si pomoct. Líbal jí přitom tak vášnivě jako mě? Hladil jí po bocích jako mě? Líbal jí po celém těle jako mě? Šeptal jí něžná slova slova do ucha jako šeptá mě? Musím nad tím přestat přemýšlet! James nad tím určitě nepřemýšlí nebo ano? Myslí si, že byla lepší než jsem kdy byla já? Opláchla jsem si obličej studenou vodou a vypnula ji. Vysušila jsem si obličej ručníkem a šla zpátky za Jamesem do pokoje. Už byl oblečený a seděl u notebooku.
"Lásko, jsi v pořádku?" vstal ze židle a objal mě. Odstrčila jsme ho od sebe.
"Byla lepší než jsme kdy byla ja?" zeptala jsme se. Potřebovala jsem to vědět.
"Říkala jsi, že už o tom nebudeme mluvit." špitnul.
"Ja vím, ale nedokážu na to přestat myslet. Byla lepší než já? Hladil jsi jí přitom po bocích jako hladíš mě?" měla jsem zase v očích slzy. Ale potřebovala jsme ty otázky ze sebe dostat a potřebovala na ně znát odpověď.
"Já... Sotva si to pamatuju a ikdybych si to jasně pamatoval, tak nikdo nikdy nemůže být lepší než ty. Protože tebe miluju, Danielle. Chci aby tohle už bylo za náma a chci si tě vzít a být s tebou kdykoliv jen budu moct. Protože ty jsi pro mě nejdůležitější na světě. Tak strašně tě miluju, že bych pro tebe udělal všechno na světě aby ses už netrápila. Nemysli na to prosím. Slib mi, že už nad tím nebudeš přemýšlet a budeš myslet jen na naši svatbu." díval se mi celou dobu do očí.
"To ti nemůžu slíbit." sundala jsem si z prstu zásnubní prsten a položila ho na stolek.
"Potřebuju čas." zašeptala jsem a odešla z pokoje. Na chodbě jsem si obula boty a popadla kabelku. Vlakem jsem odjela zpátky domů. James mi několikrat volal, ale nebrala jsem mu to. Potřebovala jsem čas abych se z toho vzpamatovala...
Tak po hodně dlouhý době je tu nový díl a ještě k tomu tak smutnej. Ale nebojte, Danielle moc času potřebovat nebude :D Doufám, že se díl líbil a moc děkuji za votes a komentáře ❤️ Jsem ráda, že chcete abych psala dál ❤️
