7. Část

220 14 6
                                    

Z POHLEDU JAMESE

Ráno jsem se probudil v objetí Danielle. Dal jsem jí pusu do vlasů a opatrně se od ní odtáhl abych jí nevzbudil. V koupelně jsem si jen přejel pastou po zubech a vypláchl pusu ústní vodou.  Vlasy si učesal růžovým hřebenem, který ležel na umývadle  a potichu sešel dolů do kuchyně. Připravil jsem snídani ,,co dům dal". Takže jsem opekl toastové chleby a na ně namazal džem. Nakrájel jsem meloun s ananasem a vymačkal z pomerančů šťávu. 

"Dobré ráno." dal jsem Danielle pusu na čelo, když jsem vešel s tácem v ruce do pokoje a ona už v posteli byla vzhůru. 

"Ty jsi udělal snídani do postele?" usmívala se, když jsem opatrně položil tác na postel. 

"Děkuju." dala mi pusu na rty a zakousla se do toastu.

"Počkej, máš tady džem." prstem jsem jí setřel ze rtu borůvkové želé. Usmála se a už se ládovala ovocem. Kousal jsem toast a pozoroval Danielle. Byla dokonalá i při jídle. Byla zapatlaná od marmelády a ruce měla ulepené od ovoce, protože si nevzala vidličku. Stejně byla nádherná.

"Co na mě tak zíráš?" zeptala se, když dopila džus.

"Jsi nádherná." pousmál jsem se. 

"Ale prosím tě. Musím vypadat strašně. Všude mám marmeládu a lepí mě prsty." 

"Jsi nádherně roztomilá." usmíval jsem se.

"Ty mě fakt pořád miluješ." s úsměvem vstala z postele.

"Vždy tě budu milovat." 

"Já tebe taky." sklonila se a políbila mě.

"Jdu se zkulturnit." odešla do koupelny a já dojedl ovoce a vypil džus. Pak jsem si vzal mobil a zapnul twitter. Měl jsem zase tolik tweetů od fanynek, které sleduju. Na všechny se nedá odpovědět, protože bych tu byl dva roky... Pár jsem si jich přečetl a olajkoval je. Při posledním tweetů jsem málem omdlel.

Čekám tvé dítě

Čekal jsem, že je to blbej vtip, ale když jsem najel na profil, tak jsem z profilovky poznat tu holku. Tu holku se kterou jsem podvedl Danielle. Panebože! Follownul jsem jí a doufal, že mě followne zpět abych jí mohl napsat soukromou zprávu.

Danielle se vrátila v županu a s mokrými vlasy. Odhodil jsme mobil a dělal, že se nic neděje. Seděl jsem na posteli a v hlavě jsem měl úplně zmatek. Nemůže být těhotná! To prostě nejde! A jestli je, tak ne se mnou. Musí to být jen blbej vtip nebo se zblázním!  

Danielle si vzala oblečení ze skříně a šla se převléknout. Zkontroloval jsem tweet a už jsem tam měl od té holky follow. Okamžitě jsem jí napsal soukromou zprávu.

To s tím dítětem je blbej vtip? Nemůžeš být těhotná! A jestli jsi, tak to není moje!

Pod odeslanou zprávou nabíhaly černé tečky, takže odepisovala. Byl jsem jak na trní.

Čekám dítě a je tvoje. Tím jsem si na 100 procent jistá. Protože ty jsi byl poslední s kým jsem něco měla. Nepsala bych ti to, kdybych si tím nebyla tak jistá! 

Do prdele! To snad není možný!! Danielle mi konečně odpustila a teď se dozvím, že ta holka se kterou jsem jí v opilosti podvedl je těhotná.. Né, to nemůže být pravda! Štípal jsem se do ruky jestli to není jen sen, ale štípání jsem cítil. Do háje! Tohle se Danielle za žádnou cenu nesmí dozvědět! Určitě by mě bez váhání opustila!!

Půjdeme na testy a uvidíme jestli je moje. odepsal jsem. Třeba zbytečně panikařím a není to dítě moje. Kdo ví s kým se ta holka přede mnou vyspala a chce hodit otcovství na mě jen proto, že mám prachy. . Vždyť od pohledu vypadá jak štětka. Zatraceně, že já idiot se opíjel! Odepsala mi, že až ve třetím měsíci se může udělat test otcovství, že se mi potom ozve a půjdeme na do nemocnice. S povzdechem jsem odhodil mobil. Kdo má sakra čekat tak dlouho?!

Danielle vešla do pokoje oblečená v bílých džínách a modrém tričku s bílým nápisem KISS ME.

"Rád." vstal jsem z postele a políbil jí na rty. Pokoušel jsem se chovat normálně. V hlavě jsem si pořád opakoval, že to dítě nemůže být moje.

"Brad už je po snídani a už čeká kdy vyrazíme za Sárou." řekla mi. Vzala si kabelku a hodila do ní mobil s peněženkou.

"Tak můžeme vyrazit." popadl jsem mobil a dal si ho do kapsy od kalhot. Brad už čekal na chodbě, tak jsme se obuly a vyrazili mým autem směr nemocnice. Tam nás nečekali dobré zprávy. Sára se neprobrala z komatu a její stav se nečekaně zhoršil. Byla teď na operaci a my čekali před operačním sálem.

"Je mi líto. Ale udělali jsme co bylo v naších silách." vyšel doktor ze sálu.

"Nééé." Sářina matka se zhroutila a Danielle sní. Vzal jsem Danielle do náručí a utěšoval ji. Sám jsem brečel, ale né tak jako Danielle. Brad stál a brečel taky....

POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ 

Já jsem ale zlá, nechala jsem jí umřít.  Původně jsme měla v plánu Sáru nechat žít, ale pak jsem si to rozmyslela abych mohla pořádně rozjet děj :D 

Děkuji za votes a komentáře ♥

Vždy tě budu milovatKde žijí příběhy. Začni objevovat