Poslední lovec magie

Magie povolává

Sebastian

Konečně nám skončila škola. Přes noc jsem toho moc nenaspal, takže jsem se musel přemáhat, abych neusnul.

"Hej Baste, půjdeš dneska na ten historický den?" zeptal se mě můj kamarád Alex u skříněk.

"Jasně, že půjdu. Hedr po mě dokonce chtěla, abych tam šel za rytíře." Na dnešní den jsem se jako malý těšil, ale teď mě to už tolik nebere. Chodím tam už jen kvůli mojí mladší sestře Hedr a rodičům, kteří historický den organizují. Jen při zmínce rytíře se Alex začal neovladatelně smát. A prosím tohohle idiota mám zrovna já za kamaráda.

„Sorry, vzpomněl jsem si na minulý rok, když jsi šel za rytíře," bránil se Alex. Poprvé a naposledy, co jsem vyslyšel přání mojí mladší sestřičky a tím se zapsal do rytířského souboje.

"Hej to není k smíchu mít na sobě tunu železa. Víš, jak mě potom bolelo tělo," řekl jsem naštvaně a zavřel skříňku. Loni to byl opravdu špatný nápad, jít za rytíře, ale byl jsem ve skupině, kde jsme si nacvičili pohyby a bojovali proti sobě se zbraní v ruce.

"Proto raději chodím za šlechtice. Za co vůbec jdeš ty, když Hedr nevyšel rytíř?"

"Za zbojníka, mám službu u střílení z luku." Jedno z mých oblíbených stanovišť, protože mi to s lukem docela jde. No podle mě v tom jsem hodně dobrý. Ale ještě lepší je pomáhat krásným sexy holkám, jak z luku střílet. Super způsob, jak se holek dotýkat a nevysloužit si facku.

"Super, aspoň vím, kam potom přivést Sáru."Alexovi cukaly koutky, jak se snažil nevybuchnout smíchy. Ani se mu nedivým, protože jsem musel vypadat určitě velmi komicky, když zmínil tohle jméno. Okamžitě jsem se rozhlédl po okolí, jestli tu někde poblíž není. Sára byla moje ex a byla děsně otravná. Pořád po mě chtěla, abych se k ní vrátil a byla horší než osina v zadku.

"Zkus ji tam přivést a neručím, že jeden z šípů neskončí v tvém těle." Jen z té představy, že by ke mně přivedl tu otravnou blondýnu, se mi zvedal žaludek. Sára byla kapitánkou roztleskávaček, které fandili našemu baseballovému týmu, ale po několika dní jejího otravování a řešení těch jejích blbostí jako je její postava, zadek, prsa či nehty, mě vážně přestala bavit a pustil jsem ji k vodě. Alex zvedl ruce v gestu míru.

"Oukej, beru na vědomí. No nic měj se, kámo," řekl Alex, poplácal mě po rameni a odešel na poslední hodinu. Nebyli jsme ve stejné třídě a mě dnes na rozdíl od něj už škola skončila. Jsem holt šťastný bastard. Teď se jenom stavit domů pro kostým a rovnou na historický den, najít si novou oběť, která bude zábavnější než Sára.

Eorin

Bože to je taková otrava, chodit po tomhle debilním světě a hledat nějakého mizerného lovce, o kterého nestojím. Nejhorší je, že o něm nevíme vůbec nic. Neznáme jeho jméno, věk ani třeba tu zatracenou barvu vlasů. Trmácíme se tady po tom mizerném světě mezi lidmi, kteří ani neví o naší existenci. Pohybujeme se mezi nimi buď na koních nebo pěšky v oblečení, které se od jejich o hodně lišilo, ale díky maskovací broži nás nevidí. A pak, že jejich, jak oni tomu říkají počítače jsou chytré přístroje, ale na naši maskovací brož prostě nemají.

„Můžu se už otočit?" zeptal se mě Elkarn. Zbývalo nám poslední město, kde můžeme toho blbého lovce najít. Tohle by bylo padlé na hlavu. Proč někdo nemůže pochopit, že toho lovce zavolá magie a tohle zatracený hledání je k ničemu. Ještě to není všechno. Ti lidé žijící v tomhle městě mají nějakou přiblblou historickou slavnost, kvůli které se musím obléct do šatů. Tohle je jedno velké utrpení. Co jsem komu provedla, že mě bohové trestají.