povídky znuděné holčičky

démoni

Znáš to taky ?..

znáš ten pocit.. cítit se jako zazděná za obrovskou nepřekonatelnou zdí svých bolestí  a utrpení.

Když se slzami v očích sedíš v tmavém koutě tvého malého pokoje .. a venku slyšíš sladký smích všech šťastných lidí.. které pouze přehlušuje zvuk jedoucích aut na silnicích vašeho města. Se slzami v očích a nohama přitisknutýma na tvém tvém těle díky tvým rukám kteréž to je  objímají. Ve sluchátkách máš puštěnou hudbu.. protože jen to je jediný způsob jak utéct z barev šedi pochmurné, smutné reality..

koukáš do prázdna  a přemýšlíš.. jestli má po dalším pádu vlastně vůbec cenu vstát. Jsi ospalá.. už vše tě nutí k tomu ulehnout do peřin.. ale místo krásných snů se ti pokaždé zdají noční můry kvůli kterým se každé ráno budíš se slzami v očích. Cítíš se jako by tvou hlavu ovládali démoni.. démoni toho nejvyššího zla kterým nejde o nic jiného než zničit tvůj život.. zbořit všechny tvé sny a snižovat tvé sebevědomí na tolik že každý večer stejně končíš s nožem v ruce v rohu svého pokoje ..  a za hlasu Marilyna Mansona si po své ruce pomalu přejedeš ostřím svého nože. Ale tebe už nic nebolí. Ztratila si cit.. už si je prázdná schránka bez duše která každý den touží po jednom... po tom jednom tom nejkrásnějším .. toužíš po vysvobození.. toužíš po ukončení svého utrpení...a jediné co ti k tomu může dopomoct je SMRT..

ale však .. až nadejde ten den kdy bude tvá duše vysvobozena od těch všech démonů o kterých si si myslela že tě ovládají..

zjistíš že jediný démon byl ten kterého si si sama vytvořila ve svých myšlenkách .