Kapitola 2

97 7 0
                                    

Když jsem čekala na mamku s poberty ve velké síni. Zjevil se vedle mě Sirius. "Kde máš zbytek" zeptala jsem se ho s úsměvem na tváři. "Remus je v knihovně, James někde nahání Lily a Peter jí.." u posledního slova jsem se zasmála a on se přidal." Říká se, že sem budeš chodit do sedmáku, pravda nebo lež?" Nadzvedl obočí a ležérně se opřel o stěnu.. "pravda, říká se že si za tenhle rok vystřídal 70 holek.. pravda nebo lež?" Sedla jsem si na schody a koukla se na něho.. "To je těžký říct po 20 jsem to přestal počítat." Sedl si vedle mě a já mu v záchvatu smíchu položila hlavu na rameno. "Promiň" omluvila jsem se mu hned, jak jsem si to uvědomila. "Mě to nevadilo. Rain" usmál se na mě a chtěl něco říct,ale skočila mu do řeči moje mamka "Kde jsou ostatní" zamračila se. "Remus je v knihovně, James nahání Lily a Peter jí" zopakovala jsem Siriusova slova.. "Dobře tak já si je najdu a dám jim jiný trest vy dva se vydáte do zapovězeného lesa a pokusíte se najít Měsíčník svítivý, je vidět jen ve tmě proto jsem vám dala trest až v osm večer.„ "Jo protože to by mě z toho názvu nenapadlo„. šeptl směrem ke mě Sirius ale mamka ho očividně slyšela, protože ho spražila pohledem. "Tak honem, ať už vás tu nevidím. " popohnala nás ven a my se tedy vydali k zapovězenému lesu. "Do jaké koleje by si vlastně chtěla?" Zeptal se mně Sirius a já se zamyslela. "Do Nebelvíru, řekla bych že se tam i celkem hodím, ale ten rok to asi přežiji v kterékoli koleji, nebo ne?" Usmála jsem se na něj."No třeba v takovém Zmijozelu by tě byla škoda." zasmál se. Líbil se mi jeho smích byl zvučný a velmi uklidňující, zároveň to ale byl takový ten nakažlivý smích. Když jsme došli na kraj zapovězeného lesa, zastavila jsem se, byla tam tma neskutečná a tma byla snad jediný strach který jsem měla. "Ty se bojíš tmy" zasmál se Sirius když zahlédl můj vyděšený výraz. "Ale nebuď směšný, nebojím se tmy" na truc jsem vešla do lesa a tma mě okamžitě obklopila. Snažila jsem se dýchat pomalu klidně a myslet na něco hezkého.. šla jsem po cestě hlouběji, když jsem si uvědomila že za mnou Sirius nejde. "Siriusi! Siriusi! Hej Blacku!" Začala jsem panikařit, cítila jsem jak mi slzy stékají po tvářích. "Siriusi prosím to není legrace.." zakřičela znovu zoufale a zřítila se na cestu.. "Takže se přece jen bojíš tmy" ozval se za mnou jeho hlas a evidentně se bavil, když si ale uvědomil, že mě opravdu vylekal sednul si ke mě a objal mě. "Pšš, Rain promiň byl to blbý nápad nechat tě jít tak na před, nevěděl jsem že se až tak bojíš..." S uslzenými očima jsem na něj prohlédla "Jsi blbec" uchechtla jsem se a schovala mu tvář do hrudi. "Ale stejně mě máš ráda" musela jsem se zasmát nad jeho velkým egem. "Neznám tě ani den Blacku" šťouchla jsem ho do hrudi a on se zasmál.. "Pojď jdem najít tu kytku" "Lumos" rozsvítila jsem hůlku a v duchu si zanadávala na to že mě to nenapadlo už před tím. Šli jsme lesem a povídali jsme si, přes to že byl červen začínala být docela zima a já se lehce zatřásla. "Je ti zima" Sirius si sundal mikinu a podal mi ji. "Neblbni, vem si jí zpátky nastydneš." Jen zakroutil hlavou a šel dál. Konečně jsme došli na nějakou mítinku, kde svítila ta kytka. Natrhali jsme určitý počet a vrátili se zpátky do hradu. "Čau mami" vešla jsem do kabinetu a položila ji kytky na stůl. "Byli jste tam nějak dlouho" oznámila nám mamka a významně se na mě podívala, sjela mě pohledem od hlavy až k patě a zastavila se na Siriusově mikině. Pak na mě hodila pohled o tom si promluvíme a pokynula nám ať odejdeme. "Viděla jsi ten pohled na tu mikinu?" Smál se Sirius a já se k němu přidala. "Sázka, Minie se stopro o prázdninách zeptá jestli spolu něco máme." Sirius souhlasil já si vsadila na ano on na ne. "Jaké je to na Kruvalu?" Zeptal se mně když jsme si ve společenské místnosti ještě na chvíli sedli do křesel. " Jiné,Kruval je takový studený nenajdeš si tam moc přátel zvlášť když si jediná holka.. Spousta kluků.. no to je jedno" zasekla jsem se ale potom jsem se na něj usmála. "A jak si poznala Lily ?" Usmál se. "No přes léto bydlíme za jedním městečkem a v tom bydlí Lily, poprvé jsme se potkali na jedné louce. Znáš to padly jsme si do oka a začaly se bavit. Později se k nám přidal Severus a jedny zimní prázdniny i Kat a Cloud." Koukla jsem se na Siriuse a ten spal, musela jsem se zasmát a litovala jsem, že sebou nemám foťák. Došla jsem do ložnice holek a z volné postele vzala přikrývku, přikryla Lils, která že spaní mumlala jméno nejmenovaného nebelvírského chytače. Potom jsem seběhla schody dolů, hodila jsem deku přes Siria a sama si sedla na místo na pohovce, které Sirius neokupoval. Zadíval se na plápolající plamínky v krbu a poté sama upadla do říše snů.

The black haired girl Kde žijí příběhy. Začni objevovat