A/O/B Code

7.

Jackson

,,To je přeci samozřejmost. Budeš už jen se mnou," z Markova těla jsem stáhl ručník, vyzdvihl si jej do náruče a společně se položil na obří manželskou postel s nebesi.

Vedle Markieho jsem se položil na bok. Podepíral jsem se loktem, pozoroval jeho tvář a prstem skoumal jeho linii těla.

,,Jen budu mít zítra sezení s Lizzie a jejím právníkem. Půjdeš tam se mnou? Jako podpora?"

Mark

Jemně jsem se na něj usmál a pohladil jej po tváři.

,,Samozřejmě, co bych to byl jinak za spřízněnou duši?" Zazubil jsem se na něj a své ruce si položil na své bříško.

,,A co si vůbec dělal, když si byl tak dlouho pryč?" Optal jsem se jej.

Jackson

,,Myslel na tebe," plácl jsem rychle, pozorujíc jeho reakci. Bylo to k popukání. Nejdříve mě sledoval s mírným zaskočením. Jeho grymasa se během sekundy změnila na překvapenou a jeho tvářičky zrudly.

,,Vtip," zazubil jsem se na něho. ,,Byl jsem obchodně v Pekingu. Chtěl jsem odkoupit společnost panu Parkovi," odpověděl jsem již popravdě.

,,Kolik stojí taková společnost?" Zajímal se.

,,Pár miliard. Tahle byla poměrně levná,"

Mark

Pobaveně jsem se zasmál.

,,Tak to jo. Ale jsem rád, že už si tady. Stýskalo se mi po tobě," našpulil jsem na něj svůj spodní rtík.

,,Nejvíc to čekání bylo úděsné! Nemohl jsem se vůbec hnout a nijak ukojit své touhy," pokračoval jsem dál pozorujíc Jacksonův pohledný obličej.

,,Ty, Jacksone... řekneš mi něco o tobě i ty sám?" Zeptal jsem se jej.

Jackson

,,Ah, a já myslel, že budu pan tajemný," zasmál jsem se. Hned na to jsem ale k trochu zvážněl a Marka si přitáhl k sobě.

,,Jmenuji se Jackson Ka-Yee Wang. Je mi 22 jak víš a narozeniny mám ke konci března, což není moc důležité. Mám rád šermování, nakupování, černou barvu a svá auta. Jak už jsem ti jednou říkal, mám neteř a staršího bratra, který žije v Austrálii. Jinak... S Lizzie jsme zasnoubeni od sedmnácti a po dovršení mých osmnáctin jsme se vzali," usmál jsem se na něho.

,,Ještě něco?"

Mark

,,Kdy máš přesně narozeniny? Chci ti dát krásný dáreček až je budeš mít!" Vypísknul jsem slabě a následně se k němu více přitulil a přikryl nás dečkou. Už jsem byl poměrně unavený a Jacksonova hruď jistě bude dokonalým polštářkem.

,,28.března, ťunťo," odpověděl Jackson na mou otázku a více nás zachumlal do deky.

Jackson

Při pohledu na Markovu tvář jsem si povšiml jeho unavených očí. Proto jsem jej na uklidněnou začal hladit po holých zádíčkách a nechal jej, aby propletl naše nohy do sebe.

,,Spinkej, zlato. Zítra vstáváme do práce."

,,Dobrou noc, Jacksone," jeho koutky lehce vyletěli nahoru.

,,Dobrou noc, Markie," hladil jsem jej po vláskách a mrmlal první píseň, kterou jsem si pamatoval.

Mark