A/O/B Code

22

Mark

,,To je dobře, zlatíčko. Stejně jsem tu svini neměla ráda," s vážným výrazem pohladila Jacksona po koleni. Nemohl jsem si pomoc a rozesmál se. Tak tohle mě opravdu dostalo.

,,Ah, pardon. Nešlo tomu pomoci," rychle jsem si zacpal pusu zákuskem a zrůžověl.

Jackson

,,To je v pořádku," mamka se na Marka usmála, hned svůj pohled ale zabodla do mě.

,,Mohl si mi to ale říct, KaYee! Už mám tři dvojčátka a dozvím se to až teď?" Vypískla.

,,Maminka má pravdu. Mohl si nám to říct," ozval se i taťka, který do této doby nemluvil.

,,Omlouvám se. Bál jsem se, že na mě budete naštvaní. Teď si ale vezměte zákusek. Mark je dělal už od rána. Vypadají moc hezky," s úsměvem jsem se otočil na Marka a políbil jej na rty.

Mark

,,Ach, Jackie," zachichotal jsem se.

,,Stejně máš na ně největší chuť ty a Ali, tak moc nekecej a taky si vem, zlato," šťouchnul jsem jej do tvářičky a pro jeden se natáhnul, abych dal napapat i Andymu.

Jackson

,,Když mě tak moc přemlouváš," se smíchem jsem se natáhl pro dva zákusky. Jeden jsem dal Alimu a ten druhý si nechal.

,,A jak se vede v práci, tati?" Zeptal jsem se jej, aby tu nebylo ticho.

,,Skvěle. Opravdu skvěle," odpověděl s úsměvem, objímajíc mamku kolem pasu.

,,Co se ti vůbec stalo s nohou, zlato. To je tak nešikovný, Markie?" Zasmála se mamka.

Mark

,,Uhm, no víte. Jackson měl autonehodu. Kvůli mě, protože jsem mu volal. Byl ve vážně hrozném stavu a já se tak moc bál, že umře," posmutněl jsem.

Bylo to opravdu hrozné. Tak moc jsem se o něj bál. Jsem ale rád, že už je v pořádku.

Jackson

,,Marku," s vydechnutím jsem Aliho nechal, aby si šel ,,povídat" s dědečkem a Marka si vytáhl na klín.

,,Nebyla to jeho chyba. Jen jsem byl naštvaný a nedával pozor na cestu. Už je vše ale v pořádku, až na tu dlahu. Mark se o mě ale celou tu dobu staral," na mamku s tátou jsem se usmál.

,,Proč si mi to neřekl? Co ještě nevím?"

Mark

,,Už víte naprosto všechno, mami. Můžete být klidní," řekl Jackson a já s úsměvem přikývnul a maličkého Andyho také předal do rukou prarodičů.

Sám jsem následně z Jacksona sesedl, ale v jeho důvěrné blízkosti jsem zůstával stále.

Jackson

,,Jste spolu sladcí," mamka se na nás celou dobu, co jsme se začali navzájem krmit, usmívala, zatímco se seznamovala s jejími vnuky.

,,Moc vám to spolu sluší, děti. Jsem moc ráda, že je Jackson šťastný. Možná je to kýčovité, ale moc se mi líbíš, Markie. Jsi moc milý."

Mark

,,Ah, děkuji," po slovech Jacksonovi maminky mé tváře zrůžověli a já svůj obličej schoval do svých dlaní.

,,Máma, kešup," zasmál se Alex a začal na mě ukazovat prstíkem a smát se.

Nespokojeně jsem zamručel.