,,Utíkej!" hlas mé nebohé matky se nese temnou uličkou, mé malé nožky utíkají o sto šest. Měsíc mi ozařuje cestu. Za mnou se ozývají chladné kroky. Kousek po kousku mi docházejí síly, temné hradní a podhradní budovy vrhají děsivé stíny ve svitu měsíce. Můj otec byl zabit před několika hodinami upířím podplůkovníkem, matka je nyní ve spárech upírů, kteří jí vysávají kousíček po kousíčku. Slzy mi stékají po tvářích a strachem se mi klepe celé tělo. Na chvíli se zastavím a ohlédnu se za sebe. Nikde nikdo? Co je to ulice znějí prázdnotou, až je to děsivé. Za ruku mě zatáhne vysoký muž a vytáhne mě nahoru. Syknu bolestí a křičím co mi plíce stačí. Dívám se do očí zrůdě s kterou jsem spřízněna krví. Upír, jehož oči jsou rudé jako moje krev.
,,Nech ji žít Kugo, prodáme ji nějakému bohatému šlechtici. Bude z ní dost dobrý dobytek na krev." Hodí mnou na zem. Syknu a z úst se mi neozve, už ani hláska. Z hlavy mi začne téct krev, která mi zaplaví levé oko. Ztratím vědomí...
,,Jednou z tebe bude nádherná upíří slečna, Kano." jasně tyto slova byla poslední, která mi řekl můj otec... Nevěřím, že s člověka a upíra vznikne něco co by mohlo být k dobru. Stanu se jen pouhopouhým dobytkem na uspokojení upírů.
ČTEŠ
Vampire desire
VampireJsem otrokem upírů, moje krev je natolik lahodná, že po ní upíři šílí. Jsem napůl upír a napůl člověk. Zrozena z člověka a upíra, nečistá... Tohle je příběh
