Ztracena

2.

Začala jsem se probírat vůbec nic si nevybavuji měla jsem velký okno. Chtěla jsem vstát z postele , ale až teď jsem si uvědomila kde sem. V ruce jsem měla zavedenou kanilu a byla jsem na přístrojích. Ne že by mi bylo něco vážného . No teda aspoň mi to tak nepřipadalo.
"Jak dlouho jsem byla vůbec mimo? " Řekla jsem si sama pro sebe .
" Asi 17hodin." Řekl kdo si vedle mě ale jeho hlas jsem poznala byl to Andy . Otočila jsem se na něho .

"Jak dlouho tu vůbec si? A jak jsem se sem dostala? Vůbec nic si nevybavuji z večera jen..." Andy si přisedlé ke mě na postel a dál mi pusu. Vůbec jsem to nečekala a ani nechápala . V jeho obličeji jsem poznala smutek nejistotu ale i radost .

"Em.... Promiň mi za tu pusu ale nemohl jsem se udržet jsem tu s tebou celou dobu . Měl jsem o tebe strach že jsem ani nespal. Až jsem my ten hajzl dostane pod ruky ...."
"Hele zadrž teď mám v hlavě jen to co se sakra stalo a co já tu vůbec dělám."
Přerušila jsem ho . Andy se jen smutně pousmál a dál mi ruku.

"Šel sem nám pro drinky a přišla mi od tebe SMS ať jdu ven . Tak jsem neváhal a šel nemohl jsem tě tam najít. Uslyšel jsem křik a šel za ním , ale přišel jsem pozdě ten debil tě tam mlátil a kopal. Dal jsem mu ránu. Přišli nějací dva kluci za který jsem vděčný , kteří mi pomohli se ho zbavit a tebe dostat do špitálu... Zavolám ti sem sestru ." A odešel.

-----------

Z tašky  která byla u mé postele jsem vyhrabala telefon. Táta asi neví že jsem v nemocnici kdyby jo neměla bych od něho snad 40 zmeškaných hovorů a 10 zpráv ani jsem si je nečetla a jen napsala

Em: Ahoj tati promiň že jsem se neozvala jsem v nemocnici.

V zápětí mi přišla odpověď

Táta: Co? Děláš si srandu ?

Nestačila jsem ani odepsat a hned mi přišla další.

Táta: Hned tam jedu . Napiš mi co potřebuješ a dovezu ti to budu se snažit dojet co nejdřív.

Napsala jsem tatovy seznam a chovala zpátky mobil. Andy tu semnou stále byl. Povídali jsme si a zjistila jsem že je stejný blázen jako já .

Táta přišel do pokoje celý vystrašený . Podíval se vražedným pohledem po Andym . Andy neváhal a odešel dál mi ještě pusu na čelo a naznačil že pak přijde.
"Emili co se ti proboha stalo? Si v pořádku? " Optal se mě táta položil věci k posteli .

" Já nevím."  Odpověděla jsem. Táta chvíli seděl a pak vstal .

"Půjdu si promluvit se sestrou a pak musím zase jít mám ještě schůzku."

Táta odešel a přišel za mnou Andy . Přisedl si ke mě a hladil mě po vlasech nikdo z nás nic neříkal jen jsme tam tak seděli a mlčeli. Na chvíli jsem usla a když jsem se vzbudila byl stále vedle mě koukal na mě a držel mě za ruku.  Byl tak roztomilí že jsem se musela pousmát .
"Čemu se pak usmíváš hnedka co se probudíš " nic sem mu neřekla a stiskla mu ruku .

O týden později..

Konečně jsem byla doma ve svém pokoji. Skočila jsem rovnou do postele . Zapla jsem laptop a přemýšlela co si pustím. Vyrušilo mě zaklepání na dveře.
"Ano?" Zeptala jsem se . Do dveří vstoupila Keren , zrovna jí sem nepotřebovala vidět.

" Přišla ti návštěva . " Řekla trochu znechuceně .
" Tak jí pošli za mnou." Zabouchla dveře a odešla. Ještě jsem najela na facebook . Měla jsem tam tak 50 zpráv od Nik . Ani sem všechny nečetla a napsala jí.

Em: Promiň kočko byla jsem v nemocnici. Pak ti všechno napíšu mám nějakou návštěvu. 😘😘

Nik: Panebože em co si tam sakra dělala hned mi to napiš , návštěva nenašteva . 😱

Zaklapla jsem laptop a u dveří stál Andy.

" Jak se máš krásko." Zeptal se . Vstala jsem a musela jsem ho obejmout tolik mi chyběl , a byla jsem vděčná že semnou byl v nemocnici . Objetí mi oplatil a stiskl mě tak pevně jako bych mu měla utéct.

"Dobře se mám jen mě stále bolí trochu hlava jinak v pohodě. " Odpověděla jsem mu . Pustila jsem ho a sedla si na postel  . Andy si ke mě přisedl. Koukal na mě upřeným pohledem.

" Tak co máš v plánu? Jestli jsem ti třeba nějakej plán nepřekazil." Zasmál se  .

"Ne. Jen jsem chtěla skouknout film. "

" Tak ho pust" usmál se. Popadla jsem laptop a hledala nějaký film nakonec jsem pustila Batmana . Oba sme si lehli na postel a sledovali film .