12. část

19 4 0
                                    

ANDY: 
Vstal jsem z postele , vzal jsem telefon bylo pul 3 odpoledne napsal jsem Em.

ANDY: Ahoj princezno jak ses vyspinkala? 😘

Oblékl jsem si tričko tepláky a šel něco zdlabnout. Udělal jsem si vajíčka uklidil jsem si po sobě . Kluci asi ješte vyspávali. Dělali jsme na nové písničce snad do pul 4 do rána . Horší jak po nějaké party. Sedl jsem si na sedačku a pustil telku. "Dáš si kafe? " zahulakal na mě Cc . "Ale jo . " Cc mi podal hrnek s kávou a šli si zapálit. 
"Tak co Emili. Jak vám to klape." Pousmál jsem se. "Nejlíp , sní jsem jako v ráji. Kamo to co citím.k ní jsem necitil k zadne jine ."  "Tak to má být hlavně že jsi šťastnej." Tipl cigo a odešel dovnitř. Mrkl jsem na telefon bylo půl 4 a em se mi ještě neozvala. Co sní je . Vytočil jsem její číslo chvíli telefon zvonil , když jsem to chtěl položit ozvalo se . "Halo? " "Dobrý den tady je Andy  . Jsem no Emili pritel. " chvíli bylo ticho "přijeď jsem prosím pottřebuji s tebou mluvit." Chtěl jsem se zeptat jestli se něco děje , ale tipl to.  Vzal jsem klíčky  od auta . Došel jsem k autu nasedl jsem.do něj a nastartoval vyjel jsem z příjezdové cesty a co nejrychleji jel .

Zazvonil jsem . Přišel mi otevřít její táta . "Dobrý den , moc mě těší . " natáhl jsem k němu ruku vypadal zdrceně . "Někam utekla. ... proběhla u nás hádka . Já ... já nevím co přesně se odehrálo mezi něma , ale jedno vím Em to hodně sebralo a utekla.nema usebe nic  klíče mobil peněženku má tady. " Tep se my zvíšil měl jsem strach . Měl jsem strach jestli se jí něco nestalo. " Najdu jí . To vám slibuji pane. "  vydal jsen se k autu nasedl do něj a vyrazil . Projel jsem.celé město prošel všude . Začalo se stmívat nenašel jsem jí . "Kam bych šel kdybych chtěl aby mě nikdo nenašel. " řekl jsem si pro sebe . A pak mě to napadlo . Místo kde jsme se poprvé setkali. Že mě to nenapadlo. Hned jsem se tam vydal. Byl jsem u cestičky co vede k rybníku. Viděl jsem jí tam sedět  a kouřit cigaretu. 

Em:
Seděla jsem na lavičce u rybníka jsem jsem vždycky chodila když se doma něco zvrtlo.  Začalo se stmívat. Domů jsem nechtěla jít .  Napadlo mě že bych šla k Andymu snad mu to nebude vadit.  Zapálila jsem si poslední cígo  a ješte chvili jsem seděla. Uslyšela jsem kroky , nějak mě to nezajímalo . Topila jsem se ve vlastních myšlenkách. Přišel ke mě a objal mě " Princezno bál jsem se o tebe." Nic jsem neříkala seděla jsem tam v jeho obětí a tiše plakala. Abdy tak nic neřikal jen mě objímal a hladil. Na nic se mě neptal. Pochopil že teď mi do řeči moc není. Dal mi pusu chytl mě za ruku. " Půjdeme je už chladno. " ustaraně se na mě podíval jen jsem přikývla. Seděli jsme v autě a vyjeli. " Nechci domů. " smutně jsem se na neho podívala. Andy zastavil. Pořadně si mě prohlédl. " Pane bože princezno od čeho máš ten monokl." Promnula jsem si spánek pořád to bolelo. Má celkem velkou ranu. " Nechci domů prosím." Andy zavrtěl hlavou. " Tak dobře zůstaneš u mě. Zajedeme akorát pro tvoje věci. Nemusíš tam chodit já to zařídím." Jen jsem přikývla. Zajeli jsme k nám Andy vystoupil z auta a šel zazvonit . Otevřel mu táta a pozval ho dovnitř. Poslouchala jsem písničky . Andy tam už byl tak dobré půl hodiny a stále nepřicházel.

ZtracenaKde žijí příběhy. Začni objevovat