17.čast

3 0 0
                                    

Měsíc později...

"Pojď mám pro tebe překvapení." volal na mě Andy z kuchyně.
Usmíval se a v ruce držel šátek. "Ale musíš si zavázat oči." Otočila jsem se k němu zády a nechala ať mi uvaže šátek pres oči. Vedl mě do auta.
"Kam to jedeme?" zeptala jsem se ho zvědavě. "Neptej se a uvidíš."

Jeli jsme asi půl hodiny zastavil pomohl my z auta a kousek jsme šli. "Doufám že se ti to bude líbit." Sundal mi šátek z očí a mě se naskytl pohled na krásný dům.
"Ten je náš. Doufám že se ti líbí." stala jsem tam s otevřenou pusou a hleděla na Andyho skočila jsem mu kolem krku a zasipavala jsem ho polibky.
"Beru to jako ano"

"Tohle je vážně naše" radostí jsem skákala

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

"Tohle je vážně naše" radostí jsem skákala.
"Je jen se musí zařídit. Tak rovnou pojedeme vybrat nábytek?" Jen jsem přikývla a vyrazili jsme na nákup. Půjčili jsme si dodávku a vyrazily.

O 2 týdny později :

Už bylo skoro vše hotové bez kluků by jsme nebyli ani v půlce.

Tohle jsme už měli zařízené

Tohle jsme už měli zařízené

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Už zbývalo dětský pokoj a pokoje pro hosty

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.


Už zbývalo dětský pokoj a pokoje pro hosty.  Jen jsem neměla vůbec představu jak pokojíček pro naše miminko zařídit.

"Pojď půjdeme." Ozvalo se za mnou otočila jsem se. Andy tam stál s kytice růží a s úsměvem na tváři.
"Kam půjdeme? " zeptala jsem se ho a oplatila  mu úsměv. 
"Na večeři." Předal mi kytici a dal mi polibek. Objala jsem ho a šla se připravit . Oblékla jsem si černé šaty s růžemi černé baleriny  a mohli jsme vyrazit.

Stáli jsme před restaurací. Andy mi otevřel dveře a vešla jsem dovnitř. Restaurace byla velmi útulná. Posadili jsme se ke stolu.
"Prý tu dobře vaří" chytil mě za ruku a prohlížel si mě.
Usmívala jsem se na něho a on na mě. Nepřestal mě překvapovat.

Po jídle jsem vyrazili ještě do kina. A pak domů byl to úžasný večer. Večer strávený s osobou kterou miluji. S osobou se kterou čekám dítě. Ulehla jsem do postele a vše si promítala , nemohla jsem uvěřit tomu že se to opravdu děje. Že to není jen sen.

Že spánku mě vyřušila nevolnost vstala jsem z postele a namířil si to do koupelny. Bolelo mě břicho a bylo mi na zvracení. Najednou jsem viděla jen tmu. A nic nevnímala jen bolest...

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Sep 05, 2022 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

ZtracenaKde žijí příběhy. Začni objevovat