8

2.9K 130 16
                                    

Uplynuly dlouhé měsíce, než se znovu objevila na poradě Fénixova řádu. Věděl, že se s ostatními vídala. Byla informována o všem, co se v řádu dělo. To jen on měl zapovězeno ji vídat. Nedal nic najevo, ale když ji uviděl, srdce se mu zběsile rozbušilo. Čekal, kdy se na něj podívá, ale Hermiona si spokojeně vykračovala a zdravila všechny ostatní.


Tajně ji pozoroval celou dobu. Občas se něčemu zasmála, nebo něco pošeptala Potterovi, který seděl vedle ní. Netrpělivě vyčkával, až porada skončí. Kdyby byl jako jiní, možná by začal klepat nohou. Místo toho si jen stále a dokola upravoval knoflíčky.


,,Tím bychom pro teď skončili."
,,Večeře bude na zahrádce, tak se tam všichni přesuňte," řekla Molly. Všichni se začali zvedat, Hermiona vstala mezi prvními a zmizela z jeho dohledu. Nehýbal se. Nevěděl, co by měl udělat. Takže nedělal nic.


Po několika hodinách, kdy sám seděl v kuchyni a opíral si znavenou hlavu rukou, se před jeho zrakem objevil talíř s jídlem. Vzhlédl ke Grangerové. ,,Abyste nebyl o hladu," řekla.
,,Vaše starostlivost je dojemná," opáčil sarkasticky místo poděkování. Hermiona se mile usmála.
,,Dobrou chuť, profesore."
,,Nějak se mi nezamlouvá, že jsem... sám."
,,S tím se smíříte. Dřív nebo později," zopakovala jeho slova a rázem posmutněla. ,,To byste nebyl vy, kdybyste nebyl sám."
,,I kdybych se to pokusil změnit? Změnit sebe..." Hermiona opatrně položila svou dlaň na jeho rameno.
,,Tomu přece sám nevěříte." Dotek zmizel, Grangerová odešla a jediné, co zbylo byla ta utěšující, krásná samota, která se na Severuse šklebila a vysmívala se jeho návratu k ní. ,,Jako kdybys někdy něco udělal správně," zasmála se samota hlasem Hermiony Grangerové, která by ale tak zlá slova nikdy nevyřkla. Nebo... Severus zapochyboval, protože Grangerovou musel hrozně urazit. Takže ho nenáviděla. To bylo jasné. Hrozně moc ho nenáviděla. Stejně jako všichni ostatní. A kvůli tomuto přesvědčení už si Severus Snape nikdy nevšiml jejího starostlivého pohledu, který na něj upírala po dalších sedm let.


And you could buy up all of the stars,

but it wouldn't change who you are.
You're still living life in the dark,
it's just who you are,
it's just who you are,
it's who you are,
it's who you are,
it's who you are...

Jen naše peklo ✔️Kde žijí příběhy. Začni objevovat