tři.

194 18 3
                                    

„Co jim o mně povíš?" zeptá se Josh a utrhne třísku z kusu dřeva v jejich domku na stromě.

Tyler pokrčí rameny. „Netuším. Je toho hodně, co bych mohl říct."

„Můžeš jim říct, jak růžovočervenooranžový jsem," mrkne Josh na Tylera a nahodí úsměv, ze kterého se Tylerovi podlamují kolena. „Jak sexy jsem, že zním jako rozteklé marshmallow, že mé rty jsou jako houslový klíč, jak umím-„

„Ale, sklapni už," řekne Tyler a hravě do něj strčí.

Josh se zasměje a oči se mu ještě zmenší, jak se zazubí. Tyler odvrátí hlavu dříve, než by si Josh mohl všimnout, jak na něj zírá.

„Moji rodiče si myslí, že jsem šílený," vydechne najednou Tyler.

Josh zavrtí hlavou a uklidní ho. „Nejsi šílený."

„Já vím," přikývne Ty. „Ale povídání o tobě je v tom nepřesvědčí."

Josh ztichne. „Tak co budeš dělat?"

„Stejně jim o tobě povím. Je mi u prdele, co si myslí."

Josh se zazubí. „Jsi růžovočervenooranžový, když nadáváš."

Tyler se začervená. „Ne, to nejsem."

Josh se na něj zamyšleně podívá. „Jsi hezky hezký."

„Hezky hezký?" podiví se TyJo.

„Není to nejlepší výběr slov," zasměje se Josh.

„Proč vlastně mluvíme takhle?" zeptá se Ty. „Kdybychom používali svá slova, nic takového by se nestalo."

„Požádal jsi mne, abych mluvil ‚normálně'. Aby sis to procvičil."

Tyler se zašklebí. „Proč jsem to udělal?"

Josh cukne rameny. „Cosi s normální komunikací."

Tyler pomalu přikývne. „Jo, to zní jako něco, co bych dříve řekl."

„Jo, jo," přikývne Josh. „Byl jsi celý-„ Párkrát hýbne rukama, snažíce se to vysvětlit. „Modrofialový. Pomíchaný."

„Pomíchaný," zopakuje Tyler a přikývne.

„Ne tak docela," nakrčí obočí Josh. „Tak trochu... Ugh, nemůžu si vzpomenout na to slovo. Oranžovozelenofialový."

„Zmatený," přeloží Tyler do ‚normální' řeči.

„Přesně tak. Tohle pořád zapomínám," řekne. „Zmatený. Byl jsi zmatený. Jako písmeno M. Jako vůně srpna."

„Zmatený možná," potvrdí Tyler. „Snad i ztracený?"

„Byl jsi ztracený," zopakuje Josh jistě.

„Možná." Tyler ho pozoruje, jak bliká se zapalovačem, který u sebe stále nosí. „Proč ho vůbec máš? Vždyť jsi nekuřák."

Josh pokrčí rameny. „Nikdy nevíš, kdy budeš muset vše zapálit."

Tyler zmateně stáhne obočí k sobě. „O čem to mluvíš?"

Josh zase pokrčí rameny. „Jednou to pochopíš."

forest fic // joshler // czKde žijí příběhy. Začni objevovat