1.

141 5 0
                                    

Jen pro začátek. Jmenuji se Eugenie, a je mi 14 let. Bydlim v Americe v L.A. Jsem obyčejná holka která má ráda Jacoba.

Ráno
Probudil mě budík, ano, je sobota, a já musím uklízet celý barák, jinak mě táta zmlátí. Jo, přesně takhle žiju. Můj táta je alkoholik, a mamka ta bydlí v ČR. Jestli si říkáte proč to tak je, tak protože má moje máma v Praze výbornou práci, tak se musela odstěhovat. Posílá nám peníze. Táta mámu vodí za nos. Říkají ji že ho vyhodili z práce a že si najde lepší práci. Máma mu samozřejmě věří, myslí si že žiju jako kdyby nic, akorát to tak není.

Táta se má vrátit večer a nebo taky zítra.

Vzala sem mobil, a začala projíždět sociální sítě. Jako poslední jsem otevřela Twitter. Ano, je to má nejoblíbenější sociální síť. Píšu tu co dělám, co cítím, komentují tweety Jacoba.

Celkem mu závidím. Má mamku a tátu, sestru kteří ho milují, podporují, pomáhají, starají se o něj, a dělají ho šťastným. Když jsem nad tim přemýšlela, tak mě napadlo že by jsem mohla napsat tweet. ,,Závidím Jacobovi, má rodinu která ho miluje, stará se o něj, pomáhají mu, podporují ve všem. Taky bych tohle to chtěla. Ale u me v rodině to nebude nikdy, táta me nemá rád a mlátí mě a máma pracuje v čr a o ničem netuší. Každopádně ti přeju hodně úspěchů v kariéře". Vím, píšu to takhle normálně.

Celkem se nudím. Mohla bych zavolat své nejlepší kamarádce An. ,,halo" ozvalo se z druhé strany. ,,no, ahoj An, mohla by jsi ven? Doma se totiž nudím" řekla jsem s nadějí. ,,Jasně, pro tebe cokoliv, tak za hoďku v parku?"odpověděla. ,,Jo, ahoj" ,,Ahoj, lovuju tě"řekla a tipla.

Za půl hoďky mám být v parku, už bych se mohla připravovat. Zvedla jsme se z gauče a šla do pokoje. Ze skříně jsme vytáhla, džíny a triko.

,,Ahooj!"řekla An, a pevně mě objala. ,,Ahoj" rekla jsem a s radostí ji objetí oplatila. ,,Tak co? Jak se máš? Co táta? Ubližuje ti?" Zeptala se se strachem. ,,No, poslední dobou ne"rekla jsme a usmála se. ,,Tak to je super"řekla.

,,Co ten tvůj Jacob?"řekla, a nahodila jeji uchýlny face. ,,Bože An! Za prvé, není můj, a za druhé, nic"řekla jsem. ,,Hele holka, seženu nám lístky na koncert Jacoba"řekla a chytila mě kolem ramen. ,,Ne, to nemůžeš, i tak jsi pro mě toho tolik udělala, budu ti muset vracet peníze celý můj život"řekla jsem, a obě jsme se zasmáli.

Jsem na cestě domů, uviděla jsem člověka který jde taky směrem náš dům. Pochopila jsem že je to táta, nahodila jsem sprint a běžela zadním vchodem.

,,Eugenie!!! Kde jsi!!"zařval táta na celý barák. Začala jsem se třást jako pes. ,,Tady tati" řekla jsem a přišla k němu. ,,neboj se, dneska mám perfektní náladu, můžeme si pohrát"řekl a začal se ke mě přibližovat. ,,ne tati! Jsi totálně na mol, nevíš co děláš!"řekla jsem. ,,ale vím"řekl. Já se rozběhla směrem ven, samozřejmě jsem skočila na silnici a viděla jen tmu.

Probudila jsem se v nemocnici se zavázanou hlavou, a fialovou nohou, kterou jsem nemohla hýbat. Naproti mě jsem uviděla nějakou třiceti letou paní ktera taky ležela. ,,mám zavolat sestřičku?" Zeptala se. Já jen s těží kývla hlavou.

Po pár sekundách tu byla sestřička i s doktorem. ,, Tak že, jak pak se cítíte slecno?" Zeptal se, a koukal se do papíru co měl v ruce. Teprve teď mi došlo že je ráno. ,,No, boli mě noha a hlava" řekla jsem. ,,Utrpěla jste slabý otřes mozku, ale máte rozseklou hlavu, kterou jsme vám před pár hodinami zasili, potom máte zlomenou nohu, a nejspíš si vás tu necháme ještě na celkem dlouhou dobu, a mimochodem máte tu maminku nebo tatínka aby vám přivezli věci?" ,,no, můj táta, toho nechci vidět, a máma je mimo ameriku"rekla jsem zklamaně.

,,Tak ahoj"řekla jsem An a její mámě. Byly mě totiž navštívit. Podívala jsem se na věci co mi dali, a uviděla jsem tam můj telefon, rozhodla jsem se po na něj podívat. Uviděla jsem 23 zpráv a 27 propuštěných hovorů, od mamky.  Rozhodla jsem se ji zavolat přes Viber.   Bohužel mi to nevzala, nejspíš má hodně práce. Chápu jí, snaží se aby mě aspon nejak mohla nakrmit a obléct. Mám ji ráda.

Pořád myslím na Jacoba, co asi tak dělá?

Jacob
Sedím doma, a koukám na televizi. Zrovna teď jdou zprávy, je tam o nějaký holce, že prý jí srazilo auto, kvůli tomu, že ji chtěl ublížit její otec. Tenhle svět je tak zničeny. Vzal sem mobil a vyfotil to na Twitter a k tomu napsal ,,Je mi tu holku velice líto, nezaslouží si to. Láme mi to srdce, i kdyz ji neznám. Každopádně ti přeju ať se uzdravis. Tenhle svět je tak zničeny. Napsal jsem to, a zveřejnil. Hned tam lidi začali dávat like, a spamovat nějakou holku. Na tu se podívám později.

Jsem ve studiu a nahrávám nový song Bingo. Celkem jsem z toho unavený, protože jsem celou noc nespal. Sousedi dělali zajímavý věci a bylo to slyšet az ke mě do pokoje. Nejradši bych je zabil. Jestli tam nudu znít jak zfetovaný, tak ty sousedy ručně zabiju a ujrizuji před domem.

Děkuji za přečtení♡
Budu ráda za každý komentář a hvězdičku (:

DO YOU THINK? (CZ)Kde žijí příběhy. Začni objevovat